Input:

R 38/1969 (tr.); Amnestie Garance

č. 38/1969 Sb. rozh. tr.
Pro použití článku 9. písm c) amnestie presidenta republiky z 9. května 1968 je rozhodná i u mladistvých základní trestní sazba, stanovená ve zvláštní části trestního zákona, nikoliv sazba snížená podle § 79 odst. 1 tr. zák. na polovinu.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 9. července 1969, 10 Tz 36/69.)
Nejvyšší soud zrušil pro porušení zákona v neprospěch mladistvého obviněného rozsudek okresního soudu v Trebišově ze 6. srpna 1968 sp. zn. 1 T 165/68 mj. ve výroku o trestu zákazu činnosti a vrátil věc uvedenému okresnímu soudu k rozhodnutí o použití článku VI. amnestie presidenta republiky z 9. května 1968.
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu v Trebišově ze 6. srpna 1968 sp. zn. 1 T 165/68 byl mladistvý uznán vinným trestnými činy a to ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák. a neposkutnutí pomoci podle § 208 tr. zák. Trestné činy podle zjištění uvedeného v rozsudku okresního soudu spočívaly v tom, že mladistvý obviněný 9. září 1967 ve večerních hodinách řídil motocykl, v zatáčce nezvládl řízení a havaroval. Tandemista utrpěl zhmoždění mozku a v důsledku toto byl práce neschopným až do 25. ledna 1968. Mladistvý obviněný po nehodě z místa činu ujel, aniž by poskytl nebo zajistil zraněnému tandemistovi potřebnou pomoc.
Za to byl mladistvému podle § 208 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 § 70 odst. 1 tr. zák. uložen úhrnný trest odnětí svobody na dobu osmi měsíců. Výkon tohoto trestu byl mladistvému podmínečně odložen na zkušební dobu dvou roků. Mladistvému byl uložen trest zákazu činnosti podle § 49 odst. 1 tr. zák. na dobu jednoho roku spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu.
Proti rozsudku okresního soudu podal generální prokurátor stížnost pro porušení zákona a poukazoval na porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch mladistvého obviněného. Generální prokurátor vyslovil názor, že trestní stíhání mladistvého pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák. byl porušen zákon v ustanovení článku 9 písm. c) rozhodnutí presidenta republiky o amnestii, protože pro tento trestný čin vzhledem ke sníženým trestním sazbám u mladistvých pachatelů podle § 79 odst. 1 tr. zák. mělo být podle tohoto článku trestní stíhání zastaveno. Dále namítal porušení zákona v ustanovení § 49 odst. 1 tr. zák., podle kterého soud uložil mladistvému pachateli trest zákazu řízení motorových vozidel, ač ustanovení § 78 tr. zák. uložení takového trestu nedovoluje. Generální prokurátor navrhl zrušení napadeného rozsudku.
Nejvyšší soud přezkoumal správnost napadeného rozsudku, jakož i řízení mu předcházející a zjistil, že zákon byl porušen, ovšem v jiném rozsahu než uplatňoval generální prokurátor v podané stížnosti pro porušení zákona.
Okresní soud správně zjistil skutkový děj a správně jej po právní stránce posoudil jako dva trestné činy, neboť byly spáchané v jednočinném souběhu. Nesprávně však uložil mladistvému pachateli trest zákazu činnosti, neboť ustanovení § 78 tr. zák. uložení takového trestu nedovoluje.