Input:

č. 38/1961 Sb. rozh., Garance

č. 38/1961 Sb. rozh.
Ustanovením čl. II odst. 1 zák. č. 46/1959 Sb. je vyloučena pravomoc soudů jednat a rozhodovat o výchově dětí, které jsou v poručenské péči. Po účinnosti zák. č. 46/1959 Sb., tj. po 1. září 1959, náleží tedy orgánům pověřeným péčí o mládež rozhodovat o výchově dětí, které jsou poručenci, a to ve smyslu čl. VII cit. zák. i v těch případech, kdy řízení bylo zahájeno před účinností tohoto zákona.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze 17. června 1960, 3 Cz 94/60)
Lidový soud civilní v Praze svěřil usnesením oboustranně osiřelé nezletilé děti do výchovy a výživy prarodičů ze strany zemřelého otce.
Krajský soud v Praze ke stížnosti babičky ze strany matky dětí napadené usnesením potvrdil.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím soudů obou stolic byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení čl. II odst. 1 zák. č. 46/1959 Sb. byla přenesena