Input:

č. 37/1963 Sb. rozh., Garance

č. 37/1963 Sb. rozh.
Od určení výživného pro nezletilé dítě nelze upustit ani v případě, že je tu sice společný majetek manželů (vkladní knížky), avšak jeden z manželů nesouhlasí s tím, aby z těchto prostředků byly potřeby dítěte hrazeny.
(Rozhodnutí městského soudu v Praze ze 4. ledna 1963, 5 Co 623/62.)
Obvodní soud pro Prahu 1 v řízení podle § 251 odst. 1 o. s. ř. svěřil nezletilé dítě do výchovy a výživy matky a otci uložil povinnost přispívat na výchovu a výživu nezl. dítěte měsíčně 400 Kčs; výživné za dobu minulou, t. j. za dobu od podání návrhu matky do dne rozhodnutí, vyměřil soud nižší částkou vzhledem k tomu, že dítě bylo v nemocničním ošetření.
Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Odůvodnění:
Jak plyne ze souhlasného tvrzení rodičů, jde o manžely, kteří však spolu nežijí. Je proto na místě úprava podle § 251 odst. 1 o. s. ř.
Matka toho času žije v Praze ve společném dosud bytě účastníků; o dítě se stará. Otec souhlasí s tím, aby nezletilá byla svěřena do její výchovy a výživy. Protože proti výchovnému prostředí nebyly vzneseny žádné námitky, byla nezletilá svěřena matce.
Co se týká vyživovací povinnosti i dítěti, otec prohlásil, že je ochoten tuto povinnost plnit od ledna 1963, že však matka dítěte má k dispozici společné vkladní knížky, z kterých může do té doby krýt potřeby dítěte a další potřeby domácnosti.
Matka uvedla, že existuje pouze jedna vkladní knížka asi na 5000 Kčs, že však nehodlá z těchto příspěvků hradit potřeby dítěte; s otcem se dohodla,a že z těchto prostředků budou potřeby dítěte hrazeny jen do srpna 1962 včetně.
Za této situace dospěl soud k závěru, že nelze zatím použít pro úhradu potřeb nezletilé peněz, které jako společný majetek účastníků jsou uloženy na vkladních