Input:

R 37/1960 (tr.); Devizové hospodářství - devizový tuzemec. Devizové hospodářství - ohrožení devizového hospodářství. Dokonání trestného činu. Trestní odpovědnost Garance

č. 37/1960 Sb. rozh. tr.
Podle § 6 odst. 6 písm. b) devizového zákona ve znění vyhlášky ministra financí čís. 80 ze dne 11. 12. 1958 nesmějí devizoví tuzemci bez povolení ministerstva financí - a pokud jde o práva patentní, licenční, známková a vzorová, bez povolení ministerstva zahraničního obchodu - vstupovat v smluvní závazky v poměru k cizině nebo uznávat závazky v poměru k cizině. Vstupováním v závazky nutno rozumět veškerá jednání směřující k tomu, aby vznikl závazek v poměru k cizině.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 18. února 1960 - 4 To 6/60.)
Obžalovaný po delší korespondenci se západoněmeckou firmou podepsal návrh smlouvy předložený mu touto firmou a týkající se postoupení vlastnického práva obžalovaného k technickému zlepšení i práv s tím souvisících, na dobu 5 let za úplatu 10 000 DM, 5 % licenčního poplatku a dalších 350 DM měsíčně, aniž však měl k takovému jednání potřebné povolení ministerstva financí, při čemž k zamýšlenému uzavření smlouvy nedošlo proto, že zmíněný návrh smlouvy byl zadržen devizovou kontrolou ministerstva financí.
Krajský soud v Brně uznal obžalovaného vinným mimo jiné trestné činy i pokusem trestného činu ohrožení devizového hospodářství podle § 5 odst. 1, § 145 odst. 1 tr. zák.
Nejvyšší soud odvolání obžalovaného proti rozsudku krajského soudu zamítl.
Z odůvodnění:
Opodstatnění nelze přiznat ani námitkám obžalovaného směřujícím proti výroku o vině pokusem trestného činu ohrožení devizového hospodářství.
Také v tomto směru jsou zjištění krajského soudu správná a mají oporu ve výsledcích dokazování, zejména i doznání obžalovaného. Po této stránce obžalovaný ani rozsudku ničeho nevytýká, nýbrž soustřeďuje své námitky výlučně na otázku právního posouzení případu.
Podstata trestného činu podle § 145 odst. 1 tr. zák. spočívá v porušení předpisů o devizovém hospodářství, majícím za následek značnou škodu. Porušení devizových předpisů spatřoval krajský soud - ve shodě s obžalobou - v tom, že obžalovaný nepředložil ministerstvu financí k povolení vývozu ve smlouvě obsažené plné moci k nakládání s majetkovými hodnotami v cizině, jak se to vyžaduje v § 2 odst. 4 písm. c) zák. č. 107/1953 Sb. ve znění zák. č. 64/1958 Sb. Obžalovanému možno přisvědčit jen potud, že citované zákonné ustanovení nedopadá na souzený případ, neboť předpokládá, že pachatel má majetkové