č. 37/1950 Sb. rozh. obč., Garance

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení odměny za tesařské práce, které provedl na objednávku žalovaného na domě v Praze. Žalovaný namítal mimo jiné nedostatek pasivní legitimace a tvrdil, že práce objednal ve funkci národního správce domu na účet národní síprávy a že byl již z funkce národního správce odvolán. Měla být tedy žalována národní správa.

Bývalý krajský soud civilní v Praze žalobě vyhověl, když zjistil z výpovědi žalobce slyšeného jako strana, že se žalovaný při uzavírání smlouvy nezmínil, že by práce objednával pro někoho jiného než pro sebe.

Bývalý zemský soud v Praze jako soud odvolací zamítl k odvolání žalovaného žalobu z těchto důvodů: Jde o provedení stavby vyžadující stavebního povolení jak podle §§ 24,25 stavebního řádu pro Prahu, tak i s hlediska § 14 zák. č. 86/1946 Sb., o stavební obnově. Toto stavební povolení může být uděleno pouze stavebníkovi, jímž je národní správce, je-li dům v národní správě, žalobci muselo býti známo, že toto povolení bylo také žalovanému jako národnímu správci uděleno. Je tedy nerozhodné, projevil-li žalovaný při uzavírání smlouvy výslovně, zda práce objednává jako národní správce či nikoli. Šlo o okolnost snadno poznatelnou, nehledě ani k publicitě instituce národní správy a publicitě pozemkové knihy. Není proto tedy žalovaný z objednávky, kterou učinil zřejmě ve své funkci národního správce, osobně zavázán a nelze žalobě vyhovět.

Nejvyšší soud dovolání žalobce vyhověl, napadený rozsudek zrušil a věc přikázal krajskému soudu v Praze jako soudu odvolacímu, aby o ní znovu…