č. 3609/2017 Sb. NSS; Opatření obecné povahy: stanovení záplavového území; diskriminace vlastníka nemovitosti

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 3609/2017 Sb. NSS
Opatření obecné povahy: stanovení záplavového území; diskriminace vlastníka nemovitosti
k § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
k § 7 vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území
I. Za správnost vymezení záplavového území a jeho aktivní zóny odpovídá vodoprávní úřad, který je stanovuje. Na tom nic nemění, že tak činí na návrh zpracovatele, jímž je správce vodního toku (§ 66 odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách).
II. Při stanovení záplavového území a jeho aktivní zóny dochází k zásahu do vlastnického práva z objektivně existujících důvodů (poloha nemovitosti v území ohroženém rozlivem), nikoli z vůle správního orgánu (§ 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a § 7 vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území). Proto se při vydávání ani přezkumu opatření obecné povahy, jímž se vyhlašují, nemohou v plném rozsahu uplatnit požadavky subsidiarity a minimalizace zásahu do práv stanovené judikaturou správních soudů pro územně plánovací dokumentaci.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2017, čj. 1 As 190/2016-41)
Prejudikatura: č. 1910/2009 Sb. NSS.
Věc: Ing. Luboš Č. proti Magistrátu města Kladno o návrh na zrušení opatření obecné povahy, o kasační stížnosti navrhovatele.

Na návrh správce drobného vodního toku Týnecký potok, kterým je Povodí Vltavy, státní podnik (zpracovatel podkladu pro vyhlášení záplavového území), vydal magistrát města Kladna, odbor životního prostředí (odpůrce), jako vodoprávní úřad dne 30. 11. 2015 opatření obecné povahy, jímž stanovil záplavové území Týneckého potoka a současně vymezil aktivní zónu záplavového území, a to v úseku k. ú. Koleč, Dřetovice, Třebušice, Brandýsek, Cvrčovice, Hnidousy a Motyčín, od říčního km 0,00 do 12,752.
Navrhovatel se u Krajského soudu v Praze domáhal zrušení opatření obecné povahy s odkazem na to, že je spoluvlastníkem rodinného domu, v obci Brandýsek, tedy nemovitosti, jež byla opatřením obecné povahy zahrnuta do záplavových území Q5, Q20 i Q100, čímž je podle navrhovatele znehodnocena, a nadto mu bylo zakázáno provádět jakoukoliv přestavbu nemovitosti s výjimkou oprav, či zřídit jím plánované oplocení.
Krajský soud návrh na zrušení opatření obecné povahy zamítl rozsudkem ze dne 30. 6. 2016, čj. 50 A 4/2016-26, neboť dospěl k závěru, že daná situace navrhovateli nezakládá důvod argumentovat diskriminací vlastníků nemovitostí v ulici V Angreštovně, neboť odlišná situace vlastníků pozemků v Hnidousech a Motyčíně je dána odlišnými charakteristikami toku potoka v obou srovnávaných územích.
Připomněl také, že územní plánování se od stanovení záplavových území a aktivní zóny záplavového území podstatnou měrou liší. Záplavové území včetně jeho aktivní zóny je stanovováno na základě objektivních dat a přírodních zákonitostí, ze kterých posléze vychází matematický model, na jehož základě je určeno. Mají-li taková data být objektivní, nemohou záviset na vůli vlastníka pozemku či pořizovatele opatření obecné povahy, stejně jako ani jejich výstupy, které mají podle § 6 odst. 5 písm. c) a d) prováděcí vyhlášky povahu výsledků matematických výpočtů na
 
 Nahoru