Input:

č. 36/1970 Sb. rozh., Garance

č. 36/1970 Sb. rozh.
Splnění podmínek nároku na starobní důchod není samo o sobě podstatnou změnou poměrů, která by ve smyslu § 202 zák. práce odůvodňovala změnu v úpravě povinnosti organizace k poškozenému pracovníkovi.
Podstatnou změnu poměrů ve smyslu § 202 zák. práce nezpůsobuje také poskytování zvláštního přídavku k dávkám sociálního zabezpečení podle zák. č. 161/1968 Sb.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 16. 10. 1969, 6 Co 384/69.)
Rozsudkem okresního soudu v Rakovníku z 30. 7. 1965 byla žalobci (Státnímu statku, n. p. v J.) uložena povinnost náhrady škody, která vznikla žalovanému nemocí z povolání. Žalobce byl zavázán mj. k tomu, aby hradil žalovanému ztrátu na výdělku placením měsíčního důchodu 714,- Kčs (rovného rozdílu mezi průměrným výdělkem žalovaného před zjištěním nemoci z povolání a invalidním důchodem žalovaného).
Žalobce navrhoval, aby byl od února 1969 zproštěn povinnosti platit žalovanému měsíční důchod 714,- Kčs. Tento návrh odůvodňoval změnou poměrů, kterou shledával jednak v tom, že žalovaný dovršil věk 65 let a v souvislosti s tím nabyl nárok na starobní důchod, jednak v tom, že invalidní důchod žalovaného byl zvýšen o 45,- Kčs (z částky 433,- Kčs měsíčně na částku 478,- Kčs měsíčně).
Okresní soud v Rakovníku zamítl žalobu rozsudkem z 19. 5. 1969.
Žalobce zdůrazňoval v odvolání především, že by žalovanému náležela nadále - po dovršení věku 65 let a nabytí nároku na starobní důchod - toliko náhrada ztráty vyplývající z případného rozdílu mezi starobním důchodem, jaký by byl žalovanému přiznán, kdyby neonemocněl nemocí z povolání a měl nezměněný výdělek do dosažení nároku na starobní důchod, a starobním důchodem, jaký by byl žalovanému přiznán podle nynějšího stavu; jestliže však byl žalovanému ponechán invalidní důchod, který je o 10 % vyšší než starobní důchod, jaký by byl žalovanému přiznán, kdyby neonemocněl nemocí z povolání a měl nezměněný výdělek do dovršení nároku na starobní důchod, není podle názoru žalobce důvodu k dalšímu placení jakékoli náhrady. Vedle toho poukazoval žalobce znovu na zvýšení invalidního důchodu žalovaného o 45,- Kčs a dovozoval, že měl být měsíční důchod placený žalovanému žalobcem aspoň snížen o těchto 45,- Kčs, tj. na 669,- Kčs.
Krajský soud v Praze potvrdil rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem z