Input:

R 36/1959 (tr.); Garance

č. 36/1959 Sb. rozh. tr.
Směrnice pléna Nejvyššího soudu o předběžném projednání obžaloby.
(Rozhodnutí pléna Nejvyššího soudu z 24. listopadu 1959, Pls 4/59.)
Celostátní konference KSČ v r. 1956 stanovila konkrétní opatření pro upevnení socialistické zákonnosti v činnosti orgánů bezpečnosti, prokuratury a justice. Jedenáctý sjezd KSČ v r. 1958 zvláště zdůraznil, že v období dovršení výstavby socialismu stále více vystupuje do popředí hospodářsko-organizátorská a kulturně výchovná funkce našeho státu. Řada dalších stranických dokumentů blíže rozvedla tuto linii zejména v tom směru, že uložila státním orgánům činným v trestním řízení, aby důsledně dbaly zásady, žfe nesmí být před soud stavěni občané, u nichž podezření z trestného činu není náležitě odůvodněno, a aby nebyli před soud stavěni pro činy malé nebezpečnosti pro společnost pracující, jichž převýchovy je možno dosáhnout působením veřejnosti.
Výsledky dosažené při budování socialismu umožňují a zároveň předpokládají zvyšování přímé účasti pracujících, sdružených ve společenských organizacích na řízení státu. Proto některé úkoly plněné dosud státními orgány přecházejí na společenské organizace. Soustavné prohlubování socialistického demokratismu ovlivňuje významnou měrou i formy boje proti porušování socialistické zákonnosti. Významnou formou tohoto boje je výchovné působení společenských organizací a kolektivů pracujících na pachatele, kteří se dopustili trestných činů nebo přestupků malé nebezpečnosti pro společnost. Při zdůraznění úlohy společenských organizací nelze nikterak podceňovat úlohu státních orgánů při postihování trestné činnosti, která vzhledem k povaze činu nebo osoby pachatele vyžaduje již soudní projednání.
K uskutečňování těchto cílů významnou měrou přispívá předběžné projednání obžaloby jako nástroj vzájemné prověrky práce orgánů činných v trestním řízení.
Předběžné projednání obžaloby vytváří záruky, aby nebyli stavěni před soud pracující, k jejichž převýchově postačí jiné než soudní prostředky, zejména projednání před společenskými organizacemi nebo národními výbory (odborovou organizací, soudružským soudem, organizací mládeže, členskou schůzí JZD ev. shromážděním občanů organizovaných národním výborem apod.).
Při předběžném projednání obžaloby dále soud zjišťuje, zda přípravné řízení bylo provedeno podle zákona, zvláště prověřuje, zda výsledky přípravného řízení odůvodňují obžalobu, zejména, zda je věc dostatečně objasněna a zda v řízení nebyly porušeny předpisy zaručující práva obviněného na obhajobu.
Soudy však nerozvinuly v plné míře používání předběžného projednání obžaloby, takže neplní ve všech směrech úkoly, jež s ním zákonodárce spojuje.
Závažným pochybením v praxi soudů v tomto směru je, jestliže jsou stavěni před soud občané, zejména z řad pracujících, pro činy menší společenské závažnosti, ačkoliv jde o provinění, které by bylo možno vyřídit mimo soud.
Vyskytují se dosud takové případy zprošťujících rozsudků a případy odročení hlavního líčení, z nichž je zřejmé, že předběžné projednání obžaloby není důsledně využíváno v praxi soudů ani k odstranění nedostatků a vad přípravného řízení. Soudy také nevyužívají předběžného projednání obžaloby k přezkoumání důvod