Input:

č. 35/1963 Sb. rozh. tr., Garance

č. 35/1963 Sb. rozh. tr.
Za mimořádné poměry pachatele podle ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák. o mimořádném snížení trestu odnětí svobody je možno považovat například to, že trpí vážnou chorobou, nebo je živitelem mnohačlenné rodiny, která je závislá na výdělku obžalovaného apod., nelze za ně však pokládat jeho dobrou pověst ani okolnost, že vedl řádný život pracujícího člověka a nebyl dosud soudně trestán.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28. února 1963 - 4 Tz 45/62)
Rozsudkem okresního soudu v Mostě byl obžalovaný uznán vinným trestným činem obecného ohrožení podle § 180 odst. 1, 2 písm. a), b), c), ods. 4 tr. zák. a odsouzen podle § 180 odst. 4 tr. zák. za použití § 40 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na jeden rok nepodmíněně a podle § 49 odst. 1 tr. zák. k zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou roků.
Podle skutkového zjištění soudu se obžalovaný uvedeného trestného činu dopustil tím, že dne 26. června 1962 ve 14,45 hod. v Mostě jako řidič autojeřábu řídil toto vozidlo tak rychle a neopatrně, aniž se přesvědčil, zda má v pořádku nožní brzdu a přesto, že věděl o neúčinnosti ruční brzdy, vjel velikou rychlostí do křižovatky Smetanovy sady a Koněvova ul. Nezvládl řízení vozidla, až se dostal na chodník, kde smrtelně zranil dvě osoby a další tři osoby zranil lehce, přičemž vydal v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví další osoby ohroženým místem v tu dobu procházejícím a nárazem do výlohy státního obchodu rozbitím výkladních skříní obchodu a poškozením zboží způsobil škodu ve výši asi 24 233,30 Kčs a na autojeřábu n. p. ČSAD v Mostě škodu asi 300,- Kčs.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem za podmínek uvedených v ustanovení § 272 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výroku o trestu a podle § 180 odst. 4 tr. zák. uložil obžalovanému trest 3 (tři) roky odnětí svobody. Podle § 49 odst. 1 tr. zák. u obžalovaného vyslovil zákaz řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 3 (tří) let.
Z odůvodnění:
Skutková zjištění soudu jsou správná, neboť jsou v souladu s výsledky provedeného dokazování i částečným doznáním obžalovaného. Provedeným dokazováním bylo zejména bezpečně zjištěno, že obžalovaný svým jednáním porušil v několika směrech důležité povinnosti, vyplývající z jeho povolání řidiče a že tragické následky jeho trestného jednání byly zvlášť těžké. Právní posouzení zjištěného činu je rovněž správné, tedy odpovídající zákonu.
Okresní soud však pochybil při ukládání trestu obžalovanému, když mu uložil trest odnětí svobody, který je ve zřejmém nepoměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost i poměrům pachatele a je ve zřejmém rozporu s účelem trestu, a to především tím, že uložil trest za použití mimořádného zmírňovacího ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák. Podle tohoto ustanovení, má-li soud vzhledem k výjimečným okolnostem případu nebo vzhledem k mimořádným poměrům pachatele za to, že by použití trestní sazby odnětí svobody zákonem stanovené bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že lze účelu trestu docílit i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby zákonem stanovené.
Okresní soud při ukládání trestu výjimečné okolnosti případu správně