Input:

R 34/1959; Garance

č. 34/1959 Sb. rozh.
Některé sporné otázky výkladu zákona č. 71/1958 Sb., o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru.
(Stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu z 15. dubna 1959, 1 Ec 41/59.)
Náhrada škody, kterou způsobil zaměstnanec svému zaměstnavateli porušením povinností z pracovního poměru, řídila se zásadně ustanoveními občanského zákoňíka. Poněvadž však tu jde o právní poměr pracovního práva a zvláštnost tohoto poměru účastníků spjatých pracovní smlouvou, nesla sebou, že ustanovení občanského zákoňíka se tu vždy plně nehodila (ustanovení o restituci naturální nebo plném peněžitém ekvivalentu náhrady škody včetně toho, co poškozenému ušlo, ustanovení o solidárním závazku škůdců a o tzv. subrogačním regresu apod.), byly tyto právní poměry upraveny nově speciálním předpisem pracovního práva, zákonem č. 71/ 1958 Sb.
Zákon č. 71/1958 Sb., který plní důležitý politický úkol, tj. přispívat k výchově pracujících, ke správnému poměru k socialistickému vlastnictví, jakož i k vytváření podmínek, které umožňují předcházet škodám na majetku, působí teprve krátkou dobu. Proto také pochybnosti, které při jeho výkladu u soudů vznikly, týkají se z velké části otázek procesního rázu.
I. Význam projednání náhrady škody se závodním výborem odborového svazu a zaměstnancem podle § 12:
Projednání náhrady škody se závodním výborem odborového svazu a zaměstnancem podle § 12 je obligatórni. Svědčí o tom nejen slovní znění citovaného ustanovení, ale plyne to zejména i z účelu zákona vyjádřeného v důvodové zprávě, jímž je předcházet zbytečným soudním sporům a přenést řešení sporů o náhradu škody způsobené zaměstnancem porušením povinností z pracovního poměru na závody samotné a zajistit přitom účast orgánu odborové organizace i samotného zaměstnance (srov. i §§ 13, 14 o mimosoudní likvidaci náhrady škody).
Tím je dán dostatečný důvod pro to, aby se ustanovení § 12 vykládalo tak, že k soudnímu projednávání věci má dojít jen tehdy, když věc nemohla být na. půdě podniku vyřízena. Tomu ovšem odpovídá pak stanovisko, že meritorní jednání před soudem nelze připustit, dokud se věc s odborovými orgány neprojedná. Projednání určení výše škody s odborovým orgánem a zaměstnancem je proto procesním předpokladem pro zahájení soudního sporu.
Vliv nezachování postupu předepsaného v § 12 na soudní řízení se pak projeví tak, že soud odmítne žalobu podle § 57 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Projednání náhrady škody je nutno pokládat za „jiné řízení“ podle § 57 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Dnešní náš společenský vývoj v období budování socialismu se vyznačuje – zejména přihlédne-li se perspektivně k výsledkům XI. sjezdu KSČ a tím více XXL sjezdu KSSS – tím, že určité činnosti, které spadaly dříve do působnosti orgánů, které jsou článkem vlastního státního aparátu, se svěřují společenským organizacím („nestátním“, tj. složkám státního mechanismu v širším smyslu). I v našem zákonodárství pronikají tendence na přenášení některých úkolů státních orgánů na společenské organizace, i když s přihlédnutím k podmínkám na určitém úseku se tyto tendence projevují různým způsobem a přenášení funkcí orgánů státních na orgány společenské má různý obsah i