Input:

330/2012 Sb., Vyhláška o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, ve znění účinném k 27.3.2020 Garance

č. 330/2012 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 8. října 2012
o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
83/2017 Sb.
(k 1.4.2017)
mění § 1, § 3, § 4 a přílohy č. 1, 2, 3 a 6; vkládá přílohu č. 7
68/2020 Sb.
(k 27.3.2020)
mění § 2, § 3 a přílohy č. 2 a 6; vkládá § 1a
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 5 odst. 6 a § 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění,
b) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění,
c) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace a
d) obsahové náležitosti protokolu o měření úrovně znečištění.
§ 1a
Vymezení pojmů
(1) Celostátním cílem snížení expozice částicemi PM2,5 se rozumí procento snížení průměrné expozice obyvatelstva pro období referenčního roku za účelem omezení škodlivých účinků na lidské zdraví, jehož má být dosaženo pokud možno ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.
(2) Ukazatelem průměrné expozice se rozumí průměrná úroveň expozice obyvatelstva částicemi PM2,5 vyplývající z posuzování úrovně znečištění částicemi PM2,5 v městských pozaďových lokalitách umístěných podle části A bodu 1 přílohy č. 2 k této vyhlášce v městských aglomeracích s počtem obyvatel vyšším než 100 000.
(3) Maximální expoziční koncentrací částic PM2,5 se rozumí úroveň, jíž má být dosaženo ve lhůtě stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu na základě ukazatele průměrné expozice, s cílem omezit škodlivé účinky na lidské zdraví.
§ 2
Způsob posuzování úrovně znečištění
(1) Posuzování úrovně znečištění se provádí
a) měřením prováděným v souladu s cíli kvality údajů podle části I přílohy č. 1 k této vyhlášce na místech určených v souladu s požadavky přílohy č. 2 a 3 k této vyhlášce (dále jen „stacionární měření“) ve všech aglomeracích a v těch zónách, kde úroveň znečištění dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování úrovně znečištění a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň znečištění překračuje během posledních 5 let imisní limit stanovený v bodu 4 přílohy č. 1 zákona,
b) výpočtem prostřednictvím modelu (dále jen „modelování“) v zónách, kde úroveň znečištění nepřesahuje dolní mez pro posuzování úrovně znečištění, nebo
c) kombinací stacionárního měření a měření prováděného v souladu s cíli kvality údajů podle části II přílohy č. 1 k této vyhlášce (dále jen „orientační měření“) nebo kombinací stacionárního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro posuzování.
(2) Horní a dolní meze pro posuzování úrovně znečištění a povolený počet překročení jsou stanoveny v příloze č. 4 k této vyhlášce. Způsob posuzování úrovně znečištění v každé zóně a aglomeraci se na základě mezí pro posuzování dle věty první hodnotí nejméně každých 5 let; v případě významných změn činností souvisejících s koncentracemi oxidu