Input:

R 33/1968 (tr.); I. Dokazování. Vyšetření duševního stavu. Zvlášť nebezpečný recidivista.; II. Zvlášť nebezpečný recidivista Garance

č. 33/1968 Sb. rozh. tr.
I. Nasvědčují-li konkrétní okolnosti tomu, že obviněný může trpět duševní poruchou, která v době činu mohla vylučovat nebo snižovat jeho příčetnost (s výjimkou stavu nepříčetnosti nebo zmenšené příčetnosti, do níž se obviněný zaviněně přivedl požitím alkoholického nápoje nebo omamného prostředku), musí být tato možnost v trestním řízení ověřena a otázka duševního zdraví obviněného objasněna, a to zpravidla přibráním znalce. Posuzování takové možnosti jen laickou úvahou soudu, která není založena na odborných vědomostech, není dostačujícím prostředkem ke zjištění objektivní pravdy.
II. Při zkoumání podmínek, zda pachatel se považuje za zvlášť nebezpečného recidivistu podle § 41 písm. b) tr. zák., je délka doby, která uplynula od posledního odsouzení, jenom jedním, nikoliv jediným hlediskem, které je nutno hodnotit v souvislosti s otázkou, zda stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost je podstatně zvýšený.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 19. března 1968, 11 Tz 13/68.)
Nejvyšší soud zrušil ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, rozsudek obvodního soudu pro Prahu 10 z 20. června 1966, sp. zn. 1 T 136/66 a usnesení Městského soudu v Praze z 28. června 1966, sp. zn. 2 To 301/66, kterým bylo zamítnuto odvolání obviněného proti uvedenému rozsudku soudu prvního stupně a přikázal obvodnímu soudu, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Obviněný ve výpovědi u hlavního líčení uvedl, že od posledního výkonu trestu pociťuje duševní potíže a trpí soustavnými bolestmi hlavy. V r. 1959 se pokusil o sebevraždu oběšením a stejný pokus opakoval v r. 1963. V obou případech k tomu došlo při výkonu trestu odnětí svobody. Obhájce obviněného již při seznamování s výsledky vyšetřování navrhl zkoumání jeho duševního stavu znalci psychiatry a svůj návrh opakoval během hlavního líčení a dále v písemném vyhotovení odvolání obviněného. Odůvodnil jej poukazem na opakovaný pokus sebevraždy a okolností, že obviněný byl již sedmkrát odsouzen. Současně navrhl, aby byla vyžádána zpráva lékaře NVÚ o pokusu sebevraždy. Z výpisu z rejstříku trestů je patrno, že obviněný byl celkem sedmkrát odsouzen a z toho třikrát ve věku mladistvých, přičemž k odsouzení došlo v poměrně krátkých časových úsecích za sebou.
Obvodní soud odůvodnil zamítnutí návrhu na zkoumání duševního stavu obviněného v podstatě tím, že z osobního styku s obviněným zjistil, že jeho chování nemá nejmenší stopy nějaké duševní choroby a že mu šlo zřejmě o prodloužení trestního řízení z obavy před vysokým trestem.
Návrhu na doplnění řízení v tomto směru nevyhověl ani odvolací soud. Své stanovisko k námitkám obviněného odůvodnil v rozhodnutí tím, že z jednání a vystupování obviněného před soudem je patrno, že nejde u něho o nějakou duševní chorobu nebo podezření z ní. Rovněž neprovedl ani navrhovaný důkaz vyžádáním lékařské zprávy o pokusu sebevraždy obviněného ve výkonu trestu.
Tato odůvodnění obou soudů jsou však jen laickou úvahou a dohadem, který není založený na odborných vědomostech ani na vykonaných důkazech.
V případě, že určité okolnosti

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací