Input:

R 33/1966; Příspěvek na výživu rozvedeného manžela Garance

č. 33/1966 Sb. rozh.
Ustanovení § 106 zák. o rod. nevyžaduje, aby došlo k podstatné změně okolností rozhodných pro výši a další trvání dávek, předpokladem jeho použití je však obsahový rozpor mezi dohodou nebo soudním rozhodnutím, k nimž došlo před 1. dubnem 1964 a ustanoveními zákona o rodině upravujícími poskytování příspěvku na výživu rozvedeného manžela.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí n. Labem ze dne 5. ledna 1966, 5 Co 663/65.)
Okresní soud v Teplicích zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal toho, aby byla snížena jeho povinnost přispívat na výživu žalované z částky 300 Kčs na částku 100 Kčs.
Krajský soud v Ústí n. Labem rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil.
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu byla zamítnuta žaloba na snížení vyživovacího příspěvku žalobce z dosavadních 300 Kčs na částku 100 Kčs měsíčně. Okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná jako rozvedená manželka žalobcova je i v době současné potřebná a že možnostem žalobcovým nadále odpovídá příspěvek v částce 300 Kčs, stanovený smírem, schváleným usnesením lidového soudu v Teplicích ze dne 28. 7. 1959.
Předpokladem snížení i zvýšení vyživovacího příspěvku, stanoveného soudním smírem, je podle obecného ustanovení § 163 o. s. ř. podstatná změna okolností, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek. V daném případě nedošlo k takovým podstatným změnám v rozhodných okolnostech, které by snížení vyživovacího příspěvku opodstatňovaly.
Zatímco v době schválení soudního smíru ze dne 28. 7. 1959 vydělával žalobce v čisté mzdě měsíčně 1350 Kčs, je v současné době poživatelem důchodu v obnose 482 Kčs, a vydělává si podle zprávy ČSD traťové distance v Ústí n. L. v průměrné čisté měsíční mzdě 826 Kčs. Celkem obnáší jeho nynější měsíční příjem 1308 Kčs, tedy částku, která není ve srovnání s příjmem z roku 1959 podstatně nižší. Menší snížení měsíčního příjmu pak v jeho hospodářských poměrech vyrovnává skutečnost, že rozsudkem krajského soudu v Ústí n. L. byl dnem 1. 10. 1964 zproštěn povinnosti platit výživné dceři V. A., nar. 17. 12. 1948, a že v době současné plní částkou 200 Kčs měsíčně svou zákonnou vyživovací povinnost již jen k jedinému dítěti, nezletilé J. A., nar. 18. 11. 1952.
Ani ve zdravotním stavu žalované, v její pracovní schopnosti a pracovních možnostech nedošlo ve srovnání s rokem 1959 k podstatným změnám. Jak soud I. stupně na základě lékařského znaleckého posudku spolehlivě zjistil, je