č. 33/1963 Sb. rozh., Garance

Žalující podnik se domáhal na žalované zaplacení manka ve výši 9997,72 Kčs, které bylo dne 26. června 1961 zjištěno v prodejně, v níž žalovaná pracovala jako zástupkyně vedoucí prodejny. O tomto manku žalovaná tvrdila, že vzniklo tím, že jí byla odcizena částka 10 000 Kčs z neuzamčené zásuvky stolu, kam uložila peníze utržené za prodané zboží.

Obvodní soud pro Prahu 3 vyhověl žalobě, pokud jde o částku 5900 Kčs; co do zbytku žalobu zamítl. Odpovědnost žalované za vzniklou škodu posoudil podle ustanovení § 2 zák. č. 71/1958 Sb. a nikoli podle § 4 odst. 1 cit. zák., a to v podstatě s tím odůvodněním, že chybějící částka má sice povahu tzv. manka, že však tu jde ve skutečnosti o škodu způsobenou nedbalostí žalované, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že existence této škody byla zřejmá před provedením inventarizace.

Městský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že bezpečnostními orgány bylo zjištěno odcizení uvedené částky a že dne 26. 6. 1961 byla provedena inventarizace, která vykázala schodek v částce 9997,72 Kčs. Nejde tu však o schodek ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb., neboť bylo třeba proúčtovat i hlášenou ztrátu peněz v částce 10 000 Kčs. Je-li rozsah a důvod vzniku škody konkrétně zjištěn, např. v případě poškozeného nebo úplně znehodnoceného zboží, pak za takovou škodu, i když nastala na svěřených hodnotách, odpovídá zaměstnanec, který uzavřel smlouvu o hmotné odpovědnosti za podmínek § 2 a v rozsahu § 6 cit. zák. Při výpočtu náhrady škody mělo být přihlíženo k hrubému výdělku za posledních 6 kalendářních měsíců před zjištěním škody. Trojnásobek průměrného měsíčního výdělku podle § 6 cit. zák. by činil 6372,60 Kčs; odvolací soud však neshledal důvodu ke změně napadeného rozsudku, protože soud prvního stupně nesnížil povinnost žalované k náhradě škody podle § 7, ačkoli pro to byly podmínky. Odvolací soud snížil proto náhradu škody na částku 5900 Kčs, která byla již soudem prvního stupně žalujícímu podniku přisouzena.

Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že shora uvedeným rozsudkem byl porušen zákon.

Smlouva o hmotné odpovědnosti je zvláštní pracovní smlouvou, z níž vzniká podniku nárok a zaměstnancům povinnost řádně opatřovat svěřené hospodářské prostředky a zásoby tyto vyúčtovat. Bude-li zjištěno na zásobách převzatých k vyúčtování manko přesahující stanovené normy nebo jiná škoda a ztráta, která se projeví jako schodek, jsou povinni hmotně odpovědní zaměstnanci nahradit škodu, pokud se nezprostí zcela nebo zčásti odpovědnosti (§ 4 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb.).

Mají tedy tito zaměstnanci jednak primérní závazek z této smlouvy plynoucí, tj. závazek vyúčtovat převzaté zásoby zboží, a jednak sekundární závazek, tj. závazek zaplatit vzniklé manko.

Podle vyúčtovacího závazku se zavazuje zaměstnanec vést prodejnu, sklad nebo jinou provozovnu v bilanční rovnováze, což znamená, že se zavazuje převzaté zásoby zboží v každém…