č. 32/2018 Sb. rozh., Incidenční spory, Promlčení Garance
č. 32/2018 Sb. rozh.
Incidenční spory, Promlčení
§ 199 odst. 2 IZ
Pravidlo, podle kterého „důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci“ (§ 199 odst. 2 insolvenčního zákona), není překážkou pro účinné uplatnění námitky, že se promlčel „exekuční titul“.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2016, sen. zn. 29 ICdo 74/2014, ECLI:CZ:NS:2016:29.ICDO.74.2014.1)
Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2014, sp. zn. 44 ICm 3476/2012, 104 VSPH 105/2014 (KSPA 44 INS 22395/2011).
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem ze dne 23. 1. 2014, č. j. 44 ICm 3476/2012-35, Krajský soud v Hradci Králové pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Zamítl žalobu, kterou se žalobkyně (Mgr. Ing. M. J., jako insolvenční správkyně dlužnice H. Š.) domáhala po žalovaném (T. Czech Republic, a. s.) určení, že vykonatelná pohledávka žalovaného přihlášená do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSPA 44 INS 22395/2011 ve výši 40 256,36 Kč není po právu (bod I. výroku).
[2] Rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku).
2. Insolvenční soud vyšel při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku zejména z toho, že:
[1] Dlužnice požádala žalovaného dne 11. 2. 2005 o poskytování telekomunikačních služeb sítě Eurotel, prohlašujíc, že byla seznámena se všeobecnými obchodními podmínkami, a zavazujíc se je dodržovat.
[2] Podle bodu 2. 2. všeobecných obchodních podmínek se žádost stala okamžikem schválení řádně uzavřenou smlouvou o poskytování telekomunikačních služeb sítě Eurotel ve znění všeobecných obchodních podmínek.
[3] Podle bodu 15. 3. všeobecných obchodních podmínek se vztahy vzniklé na základě všeobecných obchodních podmínek řídily zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), v platném znění.
[4] Jelikož dlužnice neplnila závazky ze smlouvy o poskytování telekomunikačních služeb, ukončil žalovaný smluvní vztah 5. 1. 2006.
[5] Český telekomunikační úřad (dále jen „ČTÚ“) uložil dlužnici rozhodnutím ze dne 26. 1. 2009, č. j. 107 072/2008-636/III. vyř. (dále jen „rozhodnutí“), zaplatit žalovanému (za označené faktury) částky 1 377,85 Kč, 14 734,83 Kč, 3 644,24 Kč, 719,95 Kč a 3 700 Kč, s ročním úrokem z prodlení, podle smlouvy o poskytování služeb uzavřené podle žádosti dlužnice ze dne 11. 2. 2005. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 2. 2009 a stalo se vykonatelným 22. 2. 2009.
[6] Usnesením ze dne 23. 6. 2009, č. j. Nc 8494/2009-4, které nabylo právní moci dne 24. 10. 2009, nařídil Okresní soud v Ústí nad Orlicí exekuci na majetek dlužnice (podle rozhodnutí ČTÚ) k uspokojení pohledávky žalovaného ve výši 24 176 Kč s úrokem z prodlení.
[7] Insolvenční řízení na majetek dlužnice bylo zahájeno dne 2. 12. 2011.
[8] Usnesením ze dne 3. 9. 2012, č. j. KSPA 44 INS 22395/2011-A-13, zjistil insolvenční soud úpadek dlužnice, povolil řešení úpadku oddlužením a insolvenční správkyní dlužnice ustanovil žalobkyni.
[9] Při přezkumném jednání, jež se konalo 25. 10. 2012, popřela žalobkyně pohledávku žalovaného co do pravosti, namítajíc její promlčení, s tím, že nároky žalovaného…
