32/2017 Sb.m.s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o Protokolu z roku 2014 k Úmluvě o nucené práci z roku 1930

Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:
  • A
  • A
č. 32/2017 Sb. m. s.
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. června 2014 byl v Ženevě na 103. zasedání Generální konference Mezinárodní organizace práce přijat Protokol z roku 2014 k Úmluvě o nucené práci z roku 19301) .
S Protokolem vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky jej ratifikoval. Ratifikace Protokolu Českou republikou byla zapsána generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce, depozitářem Protokolu, dne 9. června 2016.
Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 8 odst. 2 dne 9. listopadu 2016. Pro Českou republiku vstupuje v platnost podle téhož ustanovení dne 9. června 2017.
Anglické znění Protokolu a jeho překlad do českého jazyka se vyhlašují současně.

  
PŘEKLAD

  
Protokol z roku 2014 k Úmluvě o nucené práci z roku 1930

Generální konference Mezinárodní organizace práce,
která byla svolána Správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 28. května 2014 na svém 103. zasedání, a
uznávajíc, že zákaz nucené nebo povinné práce tvoří jednu ze základních součástí lidských práv, a že nucená a povinná práce porušuje lidská práva a důstojnost milionů žen, mužů, dívek a chlapců, přispívá k přetrvávání chudoby a znemožňuje zajišťování slušných pracovních podmínek, a
uznávajíc zásadní úlohu úmluvy č. 29 o nucené práci z roku 1930 (dále jen „Úmluva“), a úmluvy č. 105 o odstranění nucené práce z roku 1957 v boji proti všem formám nucené nebo povinné práce, ale že nedostatky v jejich provádění vyžadují další opatření, a
připomínajíc, že definice nucené nebo povinné práce v článku 2 Úmluvy se vztahuje na nucenou nebo povinnou práci ve všech jejích formách a projevech, a je použitelná pro všechny lidské bytosti bez rozdílu, a
zdůrazňujíc naléhavost odstranění nucené a povinné práce ve všech jejích formách a projevech, a
připomínajíc povinnost členských států, kteří Úmluvu ratifikovali, stíhat nucenou nebo povinnou práci jako trestný čin a zajistit, že postihy stanovené právem jsou přiměřené a důsledně uplatňované, a
berouc na vědomí, že Úmluvou stanovené přechodné období již uplynulo, a že ustanovení článku 1 odstavců 2 a 3 a ustanovení článků 3 až 24 již nelze použít, a
uznávajíc, že se kontext a formy nucené práce změnily, a obchodování s lidmi za účelem nucené nebo povinné práce, která může zahrnovat i sexuální vykořisťování, je předmětem rostoucího mezinárodního znepokojení, a že jeho účinná eliminace vyžaduje urgentní kroky, a
berouc na vědomí, že v soukromém sektoru roste počet pracovníků, kteří jsou nuceni k práci, přičemž obzvláště zranitelná jsou v tomto ohledu některá odvětví, a že u určitých skupin pracovníků, zejména u migrantů, existuje vyšší riziko, že se stanou oběťmi nucené nebo povinné práce, a
berouc na vědomí, že účinné a trvalé potlačení nucené nebo povinné práce přispívá k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi zaměstnavateli, jakož i ochrany pro zaměstnance, a
připomínajíc příslušné mezinárodní pracovní normy, zejména úmluvu č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948, úmluvu č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949, úmluvu č. 100 o rovnosti v odměňování za práci z roku 1951, úmluvu č. 111 o odstranění
 
 Nahoru