Input:

č. 32/1966 Sb. rozh. tr., Garance

č. 32/1966 Sb. rozh. tr.
Je-li nutno při stíhání pachatele pro provinění nebo přestupek podle zák. č. 58/1965 Sb. vyšetřit duševní stav pachatele, může toto vyšetření podle § 116 tr. ř. provést jedině soud, neboť jde o takový zásah proti občanu, který lze provést jedině podle ustanovení trestního řádu.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 1966 - 3 Tz 23/66.)
Okresní prokurátor v Chomutově podal dne 12. října 1965 u okresního soudu v Chomutově návrh podle § 3 zák. č. 58/1965 Sb. na projednání provinění občanky A, kterého se podle tohoto návrhu dopustila tím, že dne 2. srpna 1965 v Chomutově velmi sprostě a vulgárně nadávala svému synu K a jeho družce Z, tedy nepřístojným chováním a urážlivými výroky narušila socialistické soužití přesto, že byla v posledním roce postižena pro provinění podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. a že celkové zhodnocení způsobu dosavadního jejího života nasvědčuje tomu, že od jejího postihu před místním lidovým soudem nebo národním výborem nelze očekávat nápravu. Tím se podle návrhu okresního prokurátora měla dopustit provinění podle § 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb. a § 1 zák. č. 58/1965 Sb.
Návrh okresního prokurátora projednal okresní soud v Chomutově v neveřejném zasedání a usnesením z téhož dne rozhodl tak, že se návrh podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. vrací okresnímu prokurátorovi k došetření s tím, že podle zpráv o pověsti, vypracovaných MěNV v Chomutově a obvodním oddělením VB tamtéž je A nervově nemocná, není pro tuto nemoc nikde zaměstnána, takže je zapotřebí objasnit, jakou chorobou trpí, aby bylo možno posoudit její odpovědnost za spáchaný skutek.
Proti tomuto usnesení podal okresní prokurátor stížnost, v níž uvedl, že zjištění, zda A trpí duševní chorobou, je možno provést jedině pomocí vyšetření duševního stavu jmenované, a že vyšetření duševního stavu může provést podle § 116 odst. 1 tr. ř. v tomto řízení jedině soud.
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 14. ledna 1966 sp. zn. 4 To 510/65 stížnost okresního prokurátora podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl.
Ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem, Nejvyšší soud usnesení krajského i okresního soudu zrušil a okresnímu soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které mu předcházelo a zjistil, že zákon byl porušen.
Podle § 5 zák. č. 58/1965 Sb. může ustanovení trestního řádu při stíhání provinění použít soud v řízení před soudem, takže nelze ustanovení trestního řádu vztahovat též na řízení před prokurátorem a bezpečnostními orgány. Vyšetření duševního stavu pachatele podle předpisů trestního řádu lze provést podle hlavy páté trestního řádu o dokazování, a to podle speciálního předpisu § 116 tr. ř. Předpokladem pro postup podle tohoto ustanovení je zahájení vyšetřování nebo vyhledávání proti pachateli (§ 116 odst. 2 tr. ř.), tedy vznesení obvinění (§ 163 tr. ř.), nebo jeho sdělení (§ 169 písm. a) tr. ř.). Ustanovení § 158 odst. 3 tr. ř. výslovně zakazuje před zahájením trestního stíhání, a to dokonce i pro trestný čin, prokurátoru, vyšetřovateli a vyhledávacímu orgánu provádět úkony podle hlavy čtvrté