Input:

R 32/1963; Náhrada škody z pracovního poměru organizací. Pracovní úraz Garance

č. 32/1963 Sb. rozh.
Některé sporné otázky zák. č. 150/1961 Sb.
(Závěry občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu z 6. března 1963, 1 Cp 42/62.)
K § 1 zák. č. 150/1961 Sb., § 1 vyhl. č. 7/1962 Sb.:
Některé pochybnosti vznikají z hlediska vymezení pojmu pracovního úrazu, dojde-li k němu na pracovní cestě a při přechodném pracovním přidělení.
Vyhláška č. 7/1962 Sb. obsahuje v § 1 definici pracovní cesty a výkonu zaměstnání na této cestě. Jde tu o činnost charakterizovanou určitým vztahem k pracovní cestě. Z toho vyplývá, že ne všechny úkony, k nimž při pracovní cestě dojde, budou považovány za výkon zaměstnání a úrazy při nich utrpěné za pracovní úrazy. V dané souvislosti je možné - vzhledem k mnohotvárnosti případů, k nimž tu může dojít - poukázat jen na určitá hlediska, z nichž by bylo nutno vycházet při řešení dané otázky s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem.
Pracovník bude chráněn zákonem při pracovní cestě bezprostředně po opuštění svého bytu, příp. pracoviště, z něhož pracovní cestu nastupuje, a dále, pokud by došlo k úrazu cestou, a to ať již použije hromadného nebo vlastního dopravního prostředku, až k dosažení místa, kde má být pracovní činnost vykonána. Samozřejmě bude chráněn i při vlastním výkonu pracovním, který byl účelem pracovní cesty; právě tak i v případě, že k úrazu dojde po nastoupení zpáteční cesty, a to až do dosažení bytu, resp. pracoviště.
O pracovní úraz nepůjde v případě, že by jej pracovník utrpěl v době, kdy se věnuje svým osobním zájmům (např. po skončení pracovního úkolu jde do divadla, věnuje se rekreaci atd.).
Při několikadenní pracovní cestě bude se moci pracovník dovolávat ustanovení zákona i pokud by úraz utrpěl v místě pracovního výkonu na cestě za účelem zajištění noclehu, jakož i v případě, kdy se vrací z pracoviště do ubytovny a na cestě z tohoto místa na pracoviště.
V ostatních případech by bylo nutno zkoumat, zda je dána potřebná souvislost s výkonem zaměstnání (§ 1 odst. 2 vyhl.). Z uvedeného hlediska by úraz, který by pracovník utrpěl na cestě k obědu nebo večeři nebo při obědu a večeři, bylo považovat za pracovní úraz.
Určitá problematika vzniká dále v této souvislosti se zřetelem na přechodné přidělení (tj. přidělení mimo obec pravidelného pracovního místa a bydliště zaměstnance).
Při přechodném přidělení má cesta, konaná do místa přechodného přidělení a zpět, povahu pracovní cesty a nikoliv cesty do práce. Ovšem úraz, který pracovník utrpí již v místě přechodného přidělení při cestách z ubytovny na pracoviště a zpět, nebude považován za pracovní úraz. Jde tu o situaci v podstatě shodnou se situací zaměstnance, který jde do práce v místě svého bydliště; podle výslovného ustanovení zákona (§ 1 odst. 3) v takovém případě o pracovní úraz nejde. Stejné hledisko platí i pro případ, že zaměstnanec se v místě přechodného přidělení neubytoval a denně dojíždí, a to bez zřetele k tomu, zda měl možnost ubytování či nikoliv. I v tomto případě nejde již o pracovní cestu, nýbrž o cestu do práce. Při přechodném přidělení prakticky došlo totiž k přeložení pracoviště na jiné místo.
Dále bylo požadováno zaujetí stanoviska pro případ, že dojde k úrazu při tzv.