č. 32/1954 Sb. rozh. tr., Garance
č. 32/1954 Sb. rozh. tr.
Ochranné léčení podle § 70 tr. zák. nelze nařídit za jiných podmínek nežli jsou podmínky v tomto ustanovení uvedené. Nelze proto jako ochranné léčení nařídit léčení pohlavní úchylnosti (homosexuality).
Určení léčebného ústavu, v němž se ochranné léčení vykoná, je opatřením týkajícím se výkonu ochranného léčení, které přísluší prokurátoru (§ 295 tr. ř.), nikoli soudu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. února 1954, 1 Tz 34/54.)
Lidový soud v Liberci odsoudil šest obviněných pro trestný čin pohlavního styku s osobami téhož pohlaví podle § 241 odst. 1 tr. zák., jehož se dopouštěli mezi sebou, a nařídil též jejich ochranné léčení na psychiatrické klinice v Praze. Rozsudek ten stal se pravomocným.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem a zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku, jímž bylo nařízeno podle § 70 tr. zák. ochranné léčení obviněných.
Z odůvodnění:
Lidový soud tím, že nařídil ochranné léčení obviněných podle § 69 odst 1 písm. a), b) tr. zák., aniž uváděl též ustanovení § 70 tr. zák., vycházel zřejmě jen z účelu ochranných opatření, jak je blíže uveden v ustanovení § 69 odst 1 tr. zák. Podle tohoto ustanovení je účelem ochranných opatření
a) chránit společnost před trestnými činy, k nimž by v budoucnosti mohlo dojít nebo
b) osobám, které by pro svou chorobu nebo zanedbanou výchovu mohly spáchat trestný čin, léčením a výchovou umožnit aby se staly platnými členy společnosti.
Lidový soud přitom zřejmě přehlédl, že podle téhož ustanovení je možno tohoto účelu dosáhnout podle zákonajie jakýmíkoli opatřeními, jež by soud uznal za vhodné, nýbrž jen ochrannými opatřeními uvedenými v §§ 70, 71, 74 tr. zák., to jest jen ochranným léčením (§ 70 tr. zák.), ochrannou výchovou (§ 71 tr. zák.), anebo zabráním (§ 74 tr. zák.), a jen za podmínek v těchto ustanoveních uvedených.
Lidový soud v odůvodnění svého rozhodnutí vycházel na základě posudku znalce-lékaře z úvahy, že…
