Input:

R 31/1965 (tr.); Přerušení výkonu trestu Garance

č. 31/1965 Sb. rozh. tr.
K výkladu pojmu "těžká choroba" ve smyslu § 325 tr. ř. a k vzájemnému vztahu ustanovení § 234 a § 325 tr. ř.
(Rozhodnutí vyššího vojenského soudu sp. zn. To 123/64 ze dne 5. ledna 1965.)
Rozsudkem vojenského obvodového soudu sp. zn. T 38/64 ze dne 10. 4. 1964 byl obžalovaný uznán vinným trestným činem rozkrádáním majetku v socialistickém vlastnictví a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let. Trest vykonává v ÚNZ MV v O.
K žádosti náčelníka tohoto ÚNZ přerušil vojenský obvodový soud usnesením ze dne 4. 12. 1964 výkon uvedeného trestu odnětí svobody na dobu jednoho měsíce, a to podle § 325 tr. ř.
Z podnětu stížnosti odsouzeného zrušil vyšší vojenský soud podle § 149 odst. 1 tr. ř. napadené usnesení v celém rozsahu.
Z odůvodnění:
Přípisem ze dne 2. 12. 1964 požádal náčelník ÚNZ MV v O. o přerušení výkonu trestu odnětí svobody u odsouzeného, a to na dobu jednoho měsíce. Žádost odůvodnil tím, že odsouzený utrpěl dne 1. 12. 1964 pracovní úraz (zlomeninu kosti stehenní vpravo s posunem). Na základě tohoto zranění musel být převezen k ošetření na chirurgické oddělení ÚNZ, kde je dosud. Úraz je takového charakteru, že v současné době není možno zabezpečit jeho léčbu ve vězeňské nemocnici.
Vojenský obvodový soud svým usnesením T 38/64 ze dne 4. prosince 1964 k žádosti náčelníka ÚNZ MV výkon trestu odnětí svobody, uloženého odsouzenému výše citovaným rozsudkem, podle § 325 odst. 1 tr. ř. přerušil na dobu jednoho měsíce.
V odůvodnění vojenský obvodový soud uvedl, že odsouzený utrpěl vážný úraz a jeho léčení není možno zajistit ve vězeňské nemocnici. Vzhledem k tomu jsou, podle názoru soudu, dány důvody k přerušení výkonu trestu odnětí svobody, jak je uvedeno v ustanovení § 325 odst. 1 tr. ř. Zároveň dal vojenský obvodový soud v odůvodnění pokyn, aby odsouzený, jakmile bude schopen převozu do zdravotnického zařízení ÚNZ MV, byl neprodleně do tohoto zařízení převezen.
Toto usnesení napadl odsouzený včas podanou stížností. K jejímu odůvodnění uvedl, že s přerušením trestu nesouhlasí, neboť není jeho vinou, že ošetření mu nemohlo být poskytnuto v zařízení MV. Skutečnost, že by musel dodatečně odpykávat dobu, po kterou mu byl výkon trestu přerušen, považuje za nespravedlivé a jím nezaviněné prodlužování výkonu trestu.
Stížnost byla podána právem.
Podle § 325 odst. 1 věta prvá tr. ř., je-li odsouzený, na němž se vykonává trest odnětí svobody, stižen těžkou chorobou, může předseda senátu výkon trestu na potřebnou dobu přerušit.
Těžká choroba ve smyslu věty prvé § 325 odst. 1 tr. ř. není totožná s těžkou újmou na zdraví, jak ji zná trestní zákon (např. v § 224). Pojem těžké choroby ve smyslu § 325 tr. ř. je třeba vykládat v souvislosti s charakterem a smyslem ustanovení § 325 tr. ř.