Input:

č. 31/1964 Sb. rozh. tr., Garance

č. 31/1964 Sb. rozh. tr.
K naplnění znaků trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 tr. zák. není třeba, aby při pohlavním zneužití osoby mladší 15 let, došlo u pachatele k pohlavnímu ukojení; stačí, jedná-li pachatel v pohlavním vzrušení ve snaze své vzrušení jakýmkoliv způsobem uspokojit, aniž je při tom rozhodné, zda a do jaké míry takového uspokojení dosáhne.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. března 1964 - 5 Tz 8/64)
Usnesením krajského soudu v Hradci Králové z 19. 12. 1963 sp. zn. 2 To 469/63 byla zamítnuta stížnost okresního prokurátora proti rozhodnutí okresního soudu v Náchodě ze 4. 12. 1963 sp. zn. 2 T 58/63, kterým byla podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. vrácena věc okresnímu prokurátorovi k došetření.
Ke stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud zrušil usnesení jak krajského soudu, tak okresního soudu a tomuto soudu přikázal, aby o přijetí obžaloby znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Na obviněného podal okresní prokurátor dne 4. října 1963 pod sp. zn. Pv 334/63 obžalobu pro trestný čin pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. Podle obžaloby spáchal obviněný zažalovaný trestný čin tím, že dne 16. 4. 1963 v rychlíku R 226 na úseku trati Meziměsto - Praha ohmatával na těle (lýtkách, kolenou a stehnech) dvanáctileté děvče. Podezření ze spáchaného trestného činu opodstatňující podání žaloby a postavení obviněného před soud dovozuje okresní prokurátor v obžalobě poukazem na shodné výpovědi nezletilé a nezaujatých svědků, kteří jeli v témže oddělení železničního vozu jako nezletilá a obviněný.
Tito svědci viděli, jak obviněný sahal proti němu sedícímu děvčeti na lýtka, kolena a stehna proti vůli děvčete, které se od něho odtahovalo a ruce mu odstrkovalo.
Napadeným usnesením krajský soud zamítl stížnost okresního prokurátora v Náchodě proti usnesení okresního soudu v Náchodě, kterým okresní soud vrátil věc prokurátorovi podle § 188 odst. 1. písm. f) tr. ř. k došetření znalci z oboru sexuologie. Znalci se měli vyjádřit, zda je obviněný schopen soulože, či zda je stižen nemohoucností uskutečnit soulož, což považuje okresní soud, stejně jako krajský soud za rozhodující skutečnost z hlediska obrany obviněného, že u něho nemůže vůbec dojít k pohlavnímu vzrušení. To by svědčilo i o tom, že se nemohl dopustit trestného činu, který mu obžaloba klade za vinu.
Proti usnesení krajského soudu podal generální