Input:

R 31/1957 (tr.); Garance

č. 31/1957 Sb. rozh. tr.
Pojem „takový trestný čin“ v § 245 odst. 2 písm. c) tr. zák. znamená kterýkoli trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví uvedený v § 245 odst. 1 tr. zák. Není tedy podmínkou použití vyšší trestní sazby podle § 245 odst. 2 tr. zák., aby byl pachatel dříve (v posledních pěti letech) odsouzen pro trestný čin uvedený pod toutéž písmenou § 245 odst. 1 tr. zák. jako trestný čin rozkrádání, o němž se právě rozhoduje.
(Rozhodnutí lidového soudu trestního v Praze z 13. února 1957, 1 T 49/57.)
Obžalovaný, jemuž byl rozsudkem lidového soudu trestního v Praze z 25. května 1955 zakázán pobyt v Praze na dobu pěti let, zdržoval se v Praze od 7. do 10. ledna 1957. Dne 10. ledna pak navštívil restauraci a ačkoliv neměl peníze, učinil zde za jídlo a pití útratu v částce 71,95 Kčs, kterou nezaplatil. Již před tím byl v posledních pěti letech mimo jiné dvakrát odsouzen pro rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. vždy k nepodmíněným trestům odnětí svobody.
Lidový soud trestní v Praze uznal obžalovaného vinným jednak přestupkem neoprávněného pobytu podle § 98 písm. b) tr. zák., jednak trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c), odst. 2 písm. c) tr. zák. ve znění zák. č. 63/1956 Sb.
Z odůvodnění:
Obžalovaný doznal zažalované jednání v celém rozsahu a je též usvědčován jednak bezpečnostními orgány, jimiž byl zjištěn, jednak svědectvím číšníka, který jej obsluhoval a který, když mu obžalovaný útratu nezaplatil, sám ji podniku nahradil. Obžalovaný také doznal, že šel do restaurace s úmyslem vylákat tam jídlo a pití, protože neměl peníze. V souvislosti s tím uvedl, že tak jednal proto, že bylo tehdy špatné počasí a měl hlad.
Ze zjištěného jednání obžalovaného vyplývá právní závěr, že obžalovaný, který si v restauraci jako host objednal jídlo a pití v ceně 71,95 Kčs, předstíral, že má peníze, aby tím uvedl v órnyl obsluhujícího jej číšníka, a tím se ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví (restauračního podniku) obohatil. Naplnil tedy znaky trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák. Obžalovaný nemohl pochybovat o tom, že zkonsumoval zboží distribuované v restauraci socialistického sektoru, jež bylo majetkem restaurace, při čemž poměr zaměstnance podniku (číšníka) k podniku a event. odpovědnost téhož za škodu vzniklou jednáním obžalovaného,