Input:

R 31/1956; Garance

č. 31/1956 Sb. rozh. obÄŤ.
Opravným prostředkem směřujícím jen proti výroku o splátkách stanovených podie § 151 odst. 2 o. s. ř. je stížnost.
(Rozhodnutí krajského soudu v Jihlavě ze 17. listopadu 1955, 4 Co 312/55.)
Lidový soud v Mor. Budějovicích uznal žalovaného povinným nahradit žalobci na náhradě škody 7.625 Kčs s přísl., a to vše ve splátkách po 150 Kčs měsíčně, počínaje měsícem následujícím po tom, kdy jeho rozsudek nabude právní moci, a to vždy dc 15 dnů v měsíci pod exekucí a zrátou lhůt při nedodržení dvou splátek. Rozsudek lidového soudu napadl opravným prostředkem jen žalovaný, a to jen potud, že se domáhal snížení splátek ze 150 Kčs na 75 Kčs měsíčně.
Krajský soud potvrdil rozsudek lidového soudu a k otázce, o kterou jde ve větě, uvedl
v odůvodnění:
Po formální stránce je především rozhodnout otázku, zda odvolání žalovaného, kterým napadá jen výrok rozsudku lidového soudu o výši splátek určených podle § 151 odst. 2 o. s. ř. je rozhodnout jako i odvolání podle §§ 179 a násl. o. s. ř., či jako o stížnosti podle §§ 194 a násl. o. s. ř.
Podle § 172 odst. 2 o. s. ř. není-li současně napadán výrok rozsudku ve věci samé je proti jiným rozhodnutím pojatým do výroku rozsudku, zejména proti rozhodnutím o nákladech řízení a o procesní námitce, opravným prostředkem stížnost. Výrok o stanovení výše splátek není výrokem ve věci samé, jím soud nerozhoduje o nároku na soud k rozhodnutí vzneseném, nýbrž jen o způsobu splnění uloženého závazku a je