Input:

č. 31/1954 Sb. rozh. tr., Garance

č. 31/1954 Sb. rozh. tr.
Stav blízký nepríčetnosti ve smyslu § 21 písm. a) tr. zák není důvodem ochranného léčení podle § 70 odst. 1 tr. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 16. ledna 1954, 1 Tz 116/53.)
Okresní prokurátor v Kladně podal na obviněného žalobu pro trestné činy podvodu podle § 249 odst. 1 tr. zák. a nepravdivého čestného prohlášení podle § 158 tr. zák.
Ježto vznikly pochybnosti o tom, zda obviněný vzhledem ke svému duševnímu stavu byl v době činu trestně odpovědný, byl vyžádán posudek soudních znalců-lékařů, kteří ve svém posudku uvedli, že obviněný trpí psychopatií, a charakterisovali jeho stav jako blízký nepríčetnosti.
Lidový soud v Kladně k návrhu okresního prokurátora usnesením trestní stíhání proti obviněnému podle § 165 odst. 1 písm. c) tr. ř. přerušil s odůvodněním, že vzhledem ke sdělení nemocničního oddělení ÚNZ není obviněný pro duševní chorobu schopen chápat smysl trestního řízení.
Ve veřejném zasedání k dalšímu návrhu okresního prokurátora usnesením nařídil odevzdání obviněného do léčebného ústavu za účelem ochranného léčení. Toto usnesení se stalo pravomocným.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, usnesení lidového soudu, kterým bylo nařízeno ochranné léčení obviněného, zrušil a nařídil lidovému soudu, aby věc znovu projednal a o ní rozhodl.
Z odůvodnění:
Ustanovení § 70 tr. zák. zná dva případy odevzdání pachatele trestného činu do léčebného ústavu k ochrannému léčení: první, jestliže pachatel není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný; v tomto případě soud musí nařídit odevzdání pachatele do léčebného ústavu. Druhý, kdy soud tak učinit může, přichází v úvahu, jestliže se dopustí pachatel, který se oddává nadměrnému požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků, trestného činu v opilosti nebo v jiném podobném