Input:

č. 30/1966 Sb. rozh., Garance

č. 30/1966 Sb. rozh.
I procesní plná moc zaniká smrtí zastoupeného; je proto i v případě udělení procesní plné moci nutno postupovat podle § 107 odst. 3 o. s. ř.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. května 1965, 5 Co 330/65.)
Okresní soud v Teplicích uložil žalovanému, jenž v průběhu řízení před soudem I. stupně zemřel, aby zaplatil žalobci náhradu škody za znehodnocené maso a uzeniny.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Rozhodnutí soudu I. stupně je ve svém výroku především v rozporu s ust. § 154 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení. V době, kdy okresní soud o žalobě rozhodl, žalovaný již nežil. Proto neměla být ukládána povinnost k náhradě škody jemu. Po jeho smrti mělo být v řízení jednáno s jeho právními nástupci, nejspíše dědici. Poněvadž jde o spor majetkové povahy, mělo být řízení případně podle § 107 odst. 3 o. s. ř. přerušeno v zájmu zjištění dědiců, event. i výsledků řízení o projednání dědictví. Na nezbytnosti tohoto postupu nemění nic okolnost, že žalovaný byl zastoupen zmocněncem s procesní plnou mocí, poněvadž i takováto plná moc smrtí zastoupeného podle § 33 odst. 1, 3 o. z. zaniká a zástupce je povinen učinit ještě jen to, co nesnese odkladu, aby zastoupený neutrpěl na