č. 30/1966 Sb. rozh. tr., Garance

Rozsudkem okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. října 1965 sp. zn. T 597/65 byl obviněný uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř roků, přičemž bylo vysloveno, že trest odpyká v první nápravně výchovné skupině. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla mu uložena povinnost nahradit poškozenému K škodu ve výši 400 Kčs.

Trestná činnost obviněného podle rozsudku spočívala v tom, že dne 12. srpna 1965 ve večerních hodinách ve Varvažově v blízkosti hostince Stará pošta úderem pěsti srazil k zemi občana K., bil jej na zemi a v průběhu tohoto bití mu odcizil z tašky, uložené v náprsní kapse kabátu, částku 400 Kčs. Dále, že téhož večera, o něco později v Telnici, ze zlosti, že nebyl vpuštěn do restaurace Zámeček, hodil proti dveřím této restaurace dlažební kostku, kterou rozbil výplň dveří, na to pak ze dvora uvedené restaurace se pokoušel hodit prázdnou láhev do osvětleného okna této restaurace.

K odvolání obviněného krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem z 23. listopadu 1965 sp. zn. 2 To 665/65 zrušil rozsudek okresního soudu ve výroku o vině trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a ve výroku o trestu a trestní stíhání obviněného pro tento trestný čin vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí. Za zbývající trestný čin loupeže uložil obviněnému podle § 234 odst. 1 tr. zák. nepodmíněný trest odnětí svobody na tři roky s tím, že ve výkonu trestu bude zařazen do první nápravně výchovné skupiny. Výrok o povinnosti nahradit škodu poškozenému K ponechal krajský soud nedotčen.

Ke stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem Nejvyšší soud zrušil rozsudek krajského soudu i rozsudek okresnímu soudu a okresnímu soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.

K porušení zákona došlo tím, že krajský soud ponechal nedotčen rozsudek okresního soudu ve výroku o vině obviněného trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a ve výroku o povinnosti obviněného nahradit poškozenému K škodu ve výši 400 Kčs, a že mu za trestný čin loupeže uložil trest.

Podle § 2 odst. 5 tr. ř. postupují orgány činné v trestním řízení tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci a při svém rozhodování z tohoto skutečného stavu věci vycházejí. Jejich povinností je objasnit se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící proti obviněnému i v jeho prospěch. V průběhu trestního řízení provádějí důkazy v obou směrech, nevyčkávajíce návrhu stran. Podle § 2 odst. 6 tr. ř. hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle těchto základních zásad trestního řízení může tedy soud rozhodovat o vině obviněného jedině na spolehlivém skutkovém podkladě. Okresní ani krajský soud však tímto způsobem…