Input:

R 30/1965; Náhrada škody z pracovního poměru pracovníkem. Úroky Garance

č. 30/1965 Sb. rozh.
Podmínkou pro založení odpovědnosti podle § 5 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb. je existence písemného potvrzení, jímž je jasně označen předmět, který byl zaměstnanci svěřen, a který obsahuje potvrzení převzetí předmětu zaměstnancovým podpisem. Předání opisů výstrojních lístků nestačí k založení odpovědnosti podle § 5 odst. 1 cit. zákona.
Rozhodoval-li krajský soud ve věci po 1. dubnu 1964, měl určit úroky z prodlení za dobu od 1. 4. 1963 3 % za rok.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. února 1965, 2 Cz 135/64.)
Okresní soud v Michalovcích uznal žalovaného povinným zaplatit žalobci z titulu náhrady škody částku 965,- Kčs s 5 % úroky od 17. 1. 1963 a nahradit náklady řízení. V odůvodnění uvedl okresní soud, že žalovaný, jako bývalý zaměstnanec žalobce (průvodčí vlaku) na železniční stanici v Č. n. T. po skončení pracovního poměru k 1. 10. 1961 neodevzdal dlouhý kožich a klíče pro osobní vlaky, které mu byly svěřeny k výkonu jeho funkce. Částka 965,- Kčs reprezentuje jednak hodnotu kožichu sníženou v důsledku opatření (960,- Kčs) a jednak hodnotu klíčů (5,- Kčs).
Krajský soud v Košicích rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, a to v podstatě z toho důvodu, že žalovaný během řízení neprokázal, komu odevzdal kožich a klíče. Vzal za prokázáno, že skladníkovi J. S. a jemu přidělenému pracovníkovi tyto věci odevzdány nebyly a pokud byly odevzdány jiné osobě, usoudil, že byly odevzdány osobě neoprávněné.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutími obou soudů byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
V otázce týkající se žalobcem uplatněné náhrady škody za oděvní součástky a pracovní pomůcky svěřené žalovanému, rozhodly soudy na neúplně zjištěném skutkovém základě.
Především nebyla vyřešena základní otázka, zda totiž jsou splněny podmínky zvýšené odpovědnosti podle § 5 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb. resp. zda šlo o obecnou odpovědnost podle § 2 cit. zák.
Podle § 5 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb. odpovídá zaměstnanec za ztrátu nástrojů, ochranných oděvů a jiných předmětů, které mu vedení podniku svěřilo na písemné potvrzení, ledaže prokáže, že ztrátu nezavinil. Nepotvrdí-li zaměstnanec písemně převzetí těchto předmětů, odpovídá za jejich jejich ztrátu podle ust. §§ 2 a 6 (§ 5 odst. 2) cit. zák.
Podmínkou zvýšené odpovědnosti podle § 5 odst. 1 je - obdobně jako u odpovědnosti podle § 4 odst. 1 - dodržení písemné formy; nástroje, ochranné oděvy a jiné předměty musí být podle cit. ust. svěřeny zaměstnanci na písemné potvrzení. Nedodržení ustanovení o písemné formě se projeví právě v tom, že nepůjde o zvýšenou odpovědnost podle § 5 odst. 1 a že platí ustanovení § 2, takže podnik musí prokazovat zavinění zaměstnance, na rozdíl od případu, kdy tyto předměty byly svěřeny zaměstnanci na písemné potvrzení, a kdy se zavinění toho, kdo závazek porušil, předpokládá (§ 5 odst. 2).
Ze spisů plyne, že oděvní součásti a pracovní pomůcky byly zaměstnancům žalobce vydány s opisy výstrojních lístků. Vydání samotných opisů výstrojních lístků by však nestačilo k založení odpovědnosti podle § 5 odst. 1 cit. zák. Nebyly-li totiž splněny základní náležitosti, jaké musí mít