Input:

R 30/1960; Nemoc z povolání. Důchod. Sociální zabezpečení Garance

č. 30/1960 Sb. rozh.
Vzhledem k zvláštní důležitosti a významu hornického povolání a vzhledem k dřívějším zkušenostem, schopnostem a kvalifikaci horníka je zaměstnání strážného, resp. pomocného skladníka ve srovnání se zaměstnáním horníka zaměstnáním zcela nepřiměřeným podle § 1 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 250/1956 Ú. l.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 16. prosince 1959, Cz 419/59.)
Lidový soud civilní v Ostravě nevyhověl opravnému prostředku navrhovatele proti rozhodnutí SÚSZ, kterým mu byl přiznán toliko částečný invalidní důchod. V odůvodnění tohoto svého rozhodnutí lidový soud uvedl mimo jiné, že podle posudku krajské posudkové komise sociálního zabezpečení navrhovatel trpí prašnou stigmatizací plic s poruchou funkce, chronickým katarem průdušek, pravostrannými pohrudničními srůsty, stavem po plicním infarktu a arthrosou pravého hlezenného kloubu, a lze jej proto pokládat za neschopna k výkonu dosavadního zaměstnání horníka v podzemí, je však schopen výkonu jiného přiměřeného zaměstnání méně kvalifikovaného, jako např. strážného, pomocného skladníka apod. Podle toho jde tedy, jak soud prvé stolice uvádí, u navrhovatele toliko o částečnou invaliditu podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 250/1956 Sb.
Krajský soud v Ostravě rozhodl tak, že rozsudek soudu prvé stolice potvrdil. I krajský soud měl za to, že zaměstnání strážného nebo pomocného skladníka, jež by mohl navrhovatel vykonávat, jak příkladmo krajská posudková komise sociálního zabezpečení uvádí, nejsou zaměstnáními zcela nepřiměřenými havířskému zaměstnání navrhovatele. Obě uvedená zaměstnání jsou v provozu podniku nutná a účelná, vyžadují značný smysl pro odpovědnost, větší životní zkušenosti a nelze o nich říci, že by bylo z hlediska společnosti neúčelné a nehospodárné, aby je navrhovatel vykonával.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím krajského soudu byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Posudek znalce, právě tak jako každý jiný důkaz, je podroben pečlivému soudcovskému hodnocení. Tento posudek slouží totiž toliko jako podklad, i když zejména v tomto řízení velmi závažný pro závěry soudu. Učinit konečné závěry, zda jsou splněny podmínky nároku na důchod, přísluší soudu.
V daném případě znalecký posudek, z něhož krajský soud vycházel, netvoří spolehlivý podklad pro závěry soudu, zda v daném případě jsou splněny i podmínky pro invalidní důchod z hlediska § 1 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 250/1956 Ú. l. Krajská posudková komise dospěla ze zjištěného zdravotního stavu navrhovatele k závěru, že tento je schopen výkonu přiměřeného zaměstnání (méně kvalifikovaného), a to příkladmo zaměstnání strážného nebo pomocného skladníka. Z toho tedy vyplývá, že posudková komise a krajský soud tento závěr přejímá, považuje např. zaměstnání strážného nebo pomocného skladníka za přiměřené zaměstnání horníka, v projednávané věci dokonce horníka, který pracoval v podzemí několik desítek let.
S tímto závěrem nelze souhlasit. Při hodnocení tohoto znaleckého závěru nutno se zabývat významem povolání horníka pro společnost a i skutečností, že horník dlouholetou prací pod zemí si získává a v praxi také uplatňuje