Input:

R 30/1956 (tr.); Garance

č. 30/1956 Sb. rozh. tr.
Byl-li za sbíhající se trestný čin úmyslný a trestný čin spáchaný z nedbalosti nebo přestupek uložen úhrnný trest dočasného odnětí svobody převyšující dva roky, vysloví soud ztrátu čestných práv občanských (§ 43 odst. 1 tr. zák.), jestliže by v daném případě trest dočasného odnětí svobody převyšující dva roky byl příměřený za samotný úmyslný trestný čin vzhledem k jeho závažnosti, tedy i kdyby nebyl pachatel uznán zároveň vinným též trestným činem spáchaným z nedbalosti nebo přestupkem.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 23. prosince 1955, 1 Tz 365/55.)
Lidový soud trestní v Brně odsoudil obviněného pro několikanásobný trestný čin podvodu podle § 249 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a několikanásobnou krádež podle § 247 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. (spáchané vesměs výdělečně), pro trestný Čin zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. a pro přestupek proti ochraně práva na práci podle § 72 tr. zák. spr. k úhrnnému trestu odnětí svobody na pět let (dále k náhradě nákladů trestního řízení zálohovaných státem a k náhradě škody vzešlé z trestných činů více poškozeným). Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem doplnil rozsudek lidového soudu ve výroku o trestu a obviněnému pložil podle §§ 22 odst. 1, § 43 odst. 1 tr. zák. a § 23 zák. č. 102/1953 Sb. též vedlejší trest ztráty čestných práv občanských, při čemž ztrátu občanských práv uvedených v § 44 odst. 2 tr. zák. stanovil na osm let.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro pórušení zákona uplatňuje, že vzhledem k délce hlavního trestu měla být uložena též ztráta čestných práv občanských (§ 43 odst. 1 tr. zák.). Generální prokurátor zároveň navrhl, aby vada rozsudku byla napravena.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Ustanovení § 43 odst. 1 věty prvé tr. zák. nařizuje soudu, že musí uložit vedlejší trest ztráty čestných práv občanských kromě jiného též tehdy, jestliže uloží pachateli za úmylsný trestný čin trest odnětí svobody převyšující dva roky. Téhož ustanovení se užije vzhledem k zásadě o úhrnném trestu vysloveném v § 22 odst. 1 tr. zák., jestliže takový delší trest odnětí svobody se ukládá za více úmyslných trestných činů. V daném případě byl uložen trest odnětí svobody na pět let nejen za několik úmyslných trestných činů, ale také za přestupek. Uváží-li se však, že by v daném případě byl zajisté uložen vzhledem k závažnosti jednotlivých úmyslných trestných činů trest