č. 3/1972 Sb. rozh., Garance
č. 3/1972 Sb. rozh.
Za tělesné poškození utrpěné v boji lze považovat zranění příslušníka ozbrojených sborů československých, spojeneckých nebo partyzánských jednotek, utrpěl-li zranění v době polní služby. Nejde-li o vojáka nebo partyzána, lze považovat za zranění utrpěné v boji jen takové zranění, k němuž došlo při plnění určitého bojového úkolu nebo jiné aktivní činnosti proti nepříteli (§ 107b odst. 1 bod 1 písm. d) zákona č.101/1964 Sb. ve znění zákona č. 161/1968 Sb. a § 74b odst. 1 bod 1 písm. d) zákona č. 103/1964 Sb. ve znění zákona č. 161/1968 Sb.).
(Usnesení Nejvyššího soudu ČSR z 10. 6.1971, Co 570/70)
Rozhodnutím Úřadu důchodového zabezpečení v Praze z 5. 7. 1969 byl navrhovatelce přiznán částečný invalidní důchod jako účastnici odboje zařazené do III. skupiny (ve smyslu ustanovení § 107b zákona č.101/1964 Sb. ve znění zákona č. 161/1968 Sb.). Ve svém opravném prostředku namítala navrhovatelka, že měla být zařazena do I. skupiny účastníků odboje podle ustanovení § 107b odst. 1 bod 1 písm. d) citovaného zákona.
Krajský soud v Praze potvrdil rozhodnutí Úřadu důchodového zabezpečení, když na základě posudku krajské posudkové komise sociálního zabezpečení zjistil, že navrhovatelka pro následky zranění, které utrpěla v roce 1941 v Anglii, nebyla po celou dobu ani částečně invalidní.
Navrhovatelka v odvolání proti usnesení soudu prvního stupně namítala, že soud neměl dostatečný podklad pro zhodnocení jejího zdravotního stavu, a že proto dospěl k nesprávnému závěru.
Nejvyšší soud ČSR usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Z odůvodnění:
Navrhovatelka se dožadovala zařazení do I. skupiny účastníků odboje s odůvodněním, že splňuje podmínky uvedené v ustanovení § 107b odst.1 bod 1 písm. d) zákona č.101/1964 Sb. ve znění zákona č. 161/1968 Sb. Podle tohoto ustanovení se do I. skupiny zařazují účastníci odboje, kteří zemřeli v boji nebo v době věznění z důvodů fašistické perzekuce nebo…
