Input:

R 3/1961 (tr.); Obžaloba. Předběžné projednání obžaloby. Prokurátor. Trestní odpovědnost. Vazba. Vrácení věci prokurátorovi k došetření. Znalec Garance

č. 3/1961 Sb. rozh. tr.
Okolnosti, týkající se duševního stavu jsou důležité nejen pro zjištění stupně odpovědnosti obviněného za spáchaný trestný čin, ale i pro vyjasnění motivu činu, což jsou okolnosti důležité pro stanovení stupně nebezpečnosti jeho jednání pro společnost. Nebyly-li proto tyto okolnosti dostatečně při vyšetřování objasněny, odůvodňují vrácení obžaloby prokurátoru k došetření.
Podle ustanovení § 199 odst. 1 písm. d) tr. ř. vrací se věc prokurátoru nejen tehdy, je-li toho třeba k odstranění vad přípravného řízení nýbrž i tehdy, je-li toho třeba k náležitému objasnění věci. Pro otázku vrácení prokurátoru k došetření, není rozhodující, kdy před přijetím obžaloby vznikla nutnost doplnit vyšetřování, nýbrž rozhodující je rozsah nutnosti tohoto došetřování.
Špatný zdravotní stav matky obviněného nezbavuje prokurátora povinnosti uložené mu v § 80 odst. 3 tr. ř. vyrozumět rodinné příslušníky obviněného o vzetí do vazby.
(Rozhodnutí vyššího vojenského soudu Praha z 21. června 1960 - To 68/60.)
Vojín základní služby byl žalován VOP Praha pro trestný čin vyhýbání se služební povinnosti podle § 270 odst. 1 písm. b), tr. zák. protože dne 11. 5. 1960 u svého útvaru v Praze odmítl převzít od svého náčelníka přidělenou služební zbraň a vykonávat vojenskou službu, odvolávaje se na své náboženské přesvědčení.
Vojenský obvodový soud Praha usnesením rozhodl, že trestní věc podle § 199 odst. 1 písm. d) tr. ř. vrací prokurátoru k došetření, protože je třeba dalšího objasnění věci a současně vyslovil, že obviněný se ponechává ve vazbě.
Vyšší vojenský soud Praha podle § 162 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl stížnost vojenského obvodového prokurátora jako bezdůvodnou.
Z odůvodnění:
Nalézací soud učinil uvedené rozhodnutí proto, že není dostatečně objasněn celkový zdravotní stav obviněného, že nejsou prošetřeny poměry v rodině obviněného, na které jmenovaný poukazuje v souvislosti s motivem svého činu a že nelze tedy posoudit správně stupeň nebezpečnosti jeho jednání pro společnost.
Stěžovatel proti tomuto usnesení v podstatě namítá, že pokud jde o motiv činu, bylo hlavním důvodem odmítnutí výkonu vojenské služby náboženské přesvědčení obviněného a v tomto směru odkazuje na výpověď obviněného z 18. 5. 1960. Pokud pak soud nařídil vyšetření celkového zdravotního stavu včetně stavu duševního, namítá stěžovatel, že v době vyšetřování nebylo důvodu pro zkoumání duševního stavu obviněného a pokud tento důvod vznikl až při řízení před soudem, měl podle názoru stěžovatele soud nařídit zkoumání duševního stavu a nebylo za tím účelem třeba věc vracet prokurátoru k došetření.
Stížnost není důvodná.
Jak vyplývá ze spisového materiálu, celkový zdravotní stav obviněného, a to včetně jeho duševního stavu není dostatečně objasněn a v důsledku toho vznikají pochybnosti o schopnosti obviněného vykonávat vojenskou základní službu. Jak vyplývá ze zdravotní knížky obviněného, kterou soud opatřil teprve po podání obžaloby a z ostatních lékařských vyšetření a zpráv, obviněný byl vyšetřen 14. 10. 1959 lékařskou posudkovou komisí a byla zjištěna jeho