Input:

R 3/1960 (tr.); Adhezní řízení. Důkaz. Náhrada škody. Obžaloba. Předběžné projednání obžaloby. Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví Garance

č. 3/1960 Sb. rozh. tr.
Nedostatečné vyšetření, právě tak jako rozpory v důkazech, zřejmé již z materiálů přípravného řízení mají být odstraněny nebo blíže objasněny v předběžném projednání obžaloby resp. před projednáním obžaloby. Nedostatky tohoto druhu jsou důvodem k vrácení věci prokurátoru k došetření. Pokud soud přistoupil k projednání věci na hlavním líčení, je na něm, aby sám věc náležitě objasnil a vykonal potřebné doplnění důkazů. Byla-li dostatečně objasněna jen část škody způsobené trestným činem, musí se soud v odůvodnění rozsudku zabývat i další částí škody v žalobním návrhu uvedené a významné pro posouzení právní povahy skutku.
Má-li soud výši škody přesně zjištěnu, resp. pokud ji má zjištěnu, je povinen přiznat poškozenému, který o to včas požádal (§ 244 odst. 5 tr. ř.), do zjištěné výše náhradu škody vůči obžalovanému a se zbytkem přesně nezjištěným jej odkáže na řízení ve věcech občanskoprávních (§ 244 odst. 3 tr. ř.). S celým nárokem na náhradu škody soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních jen tehdy, jestliže nemá nárok nebo jeho výši zjištěny výsledky trestního řízení ani tak, aby mohl přiznat alespoň část nároku, nebo zpravidla též tam, kde přichází v úvahu ustanovení §§ 348 nebo 358 obč. zák. nebo rozhodnutí o náhradě škody podle zák. č. 71/1958 Sb.
Podle § 167 tr. ř. přizná soud poškozenému náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce jen tehdy, byl-li poškozenému aspoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody. O tom rozhodne podle § 168 odst. 1 tr. ř. předseda senátu usnesením po právní moci rozsudku.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 20. října 1959, 4 Tz 37/59.)
Obžalovaný, jako vedoucí prodejny národního podniku Kniha v Pacově byl obžalobou stíhán, že v době od 1. března 1957 do 2. února 1959 rozkrádáním denních tržeb způsobil v prodejně manko v částce 15 850,96 Kčs.
Lidový soud v Pacově uznal obžalovaného vinným trestným činem rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. proto, že bral z denních tržeb peněžité částky dosahující v souhrnu nejméně 9000 Kčs, které si pro sebe ponechal, čímž nejméně uvedenou částkou poškodil zmíněný národní podnik. Za to ho odsoudil podle § 245 odst. 2 tr. zák. za použití § 30 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 18 měsíců podmíněně se zkušební dobou dvou let a k zákazu výkonu funkce vedoucího prodejny na dobu dvou let a uznal ho povinným nahradit poškozenému národnímu podniku Kniha částku 148 Kčs. Poškozeného odkázal s nárokem na náhradu škody v částce 12 588 Kčs na řízení ve věcech občanskoprávních.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem vyslovil porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 7, § 244 odst. 2, 4, §§ 167 a 168 odst. 1 tr. ř., napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a lidovému soudu v Pacově nařídil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Stížnost pro porušení zákona zdůrazňuje, že lidový soud jednak neodstranil rozpory mezi údaji obžalovaného, že