Input:

R 29/1962; Důchod. Náhrada škody z pracovního poměru organizací. Pracovní úraz Garance

č. 29/1962 Sb. rozh.
K pojmu pracovního úrazu podle § 16 odst. 2 písm. a) zák. č. 55/1956 Sb.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostravě z 11. září 1961, 12 Co 328/61)
Rozhodnutím okresní posudkové komise sociálního zabezpečení byl navrhovatel uznán od 25. 9. 1960 invalidním ve smyslu § 1 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 250/56 Ú. l. Podle zápisu o jednání této komise je invalidita následkem úrazu, který navrhovatel utrpěl dne 24. 9. 1959 ve Starých Hamrech tím, že na něho motocyklem najel A. P. Odpůrce nepřiznal navrhovateli invalidní důchod s odůvodněním, že navrhovatel nesplňuje podmínku potřebné doby zaměstnání, poněvadž do úrazu (do vzniku invalidity) byl zaměstnán pouze 2 roky a 289 dní, a že na druhé straně úraz přivodivší invaliditu nebyl úrazem pracovním.
Okresní soud v Ostravě přiznal navrhovateli od 25. 9. 1960 invalidní důchod při pracovním úrazu podle § 16 zákona č. 55/1956 Sb., když dospěl ke zjištění, že šlo o úraz pracovní z toho důvodu, že úraz se přihodil v době, kdy žalobce se ubíral na železniční zastávku ve Starých Hamrech, aby vlakem nastoupil další cestu k nástupu noční směny v zaměstnání ve Frýdlantě n. O.
Odpůrcem ve svém odvolání uplatňoval jednak, že soud prvého stupně spolehlivě nezjistil, že navrhovatel měl dne 24. 9. 1959 noční směnu a šel tedy na ni, jednak, že v každém případě by došlo k podstatnému přerušení cesty do práce, poněvadž navrhovatel po odchodu z domova si mezitím vyřizoval osobní věci, a zdržel se i v hostinci, takže by šlo o podstatné přerušení cesty do práce.
Krajský soud v Ostravě rozhodní soudu prvního stupně potvrdil.
Odůvodnění:
Odpůrce má pravdu v tom, že otázka, zda navrhovatel měl tehdy noční směnu a zda šel na ni, byla posouzena na nedostatečném podkladě, poněvadž nabyly vyčerpány všechny prostředky k jejímu objasnění. Krajský soud provedl proto potřebná doplnění řízení, avšak dospěl na podkladě nich k témuž závěru, jako soud prvního stupně.
Podle vyžádané zprávy navrhovatelova zaměstnavatele, pracoval navrhovatel dne 24. 9. 1959 na ranní směně od 4,27 hod. do 13,50 hod.; nejbližší stanicí ČSD k místu výkonu prací je Nová Dědina vzdálená 1 km. V téže zprávě je uvedeno, že mistři slévárny nežádali navrhovatele, aby přišel na noční směnu. Poslední údaj podnik opravil zprávou pozdějšího data v tom smyslu, že mistr slévárny potvrdil písemně bezpečnostnímu techniku, že žádal navrhovatele, aby dne 24. 9. 1959 přišel na noční směnu. Krajský soud vyslechl tohoto mistra jako svědka a z jeho výpovědi zjistil:
Svědek v roce 1959 pracoval a dosud pracuje v témže podniku jako navrhovatel a byl v roce 1959 přímým představeným navrhovatele, který pracoval jako formíř, přičemž kromě toho konal občas pomocné práce, a sice prosívání písku jako přípravu pro práci formířů. Uvedená pomocná práce se koná zásadně za noční směny. Navrhovatel pracoval dne 24. 9. 1959 jako formíř na ranní směně a svědek s ním domluvil, že ještě téhož dne nastoupí na noční směnu k prosívání písku a tím, že z důvodu 2 směn v jednom dnu bude mít v sobotu náhradní volno. Směny byly tehdy rozvrženy od 4 - 12 hod. (ranní), od 12 - 20 (odpolední) a od 20 - 4 hod. (noční) a zaměstnancům bylo