Input:

R 29/1960 (tr.); Kasace. Důkaz. Mimosoudní projednání věci. Postoupení věci. Přečin proti socialistickému soužití. Předběžné projednání obžaloby. Směrnice pléna Nejvyššího soudu. Trest. Záruka - společenské organizace Garance

č. 29/1960 Sb. rozh. tr.
Směrnice
pléna Nejvyššího soudu
o dalším rozvíjení výchovné činnosti soudů a jejich součinnosti se společenskými organizacemi
(Rozhodnutí pléna Nejvyššího soudu z 10. června 1960, Pls 3/60.)
Ústřední výbor KSČ na svém zasedání dne 7. a 8. dubna 1960 zhodnotil dosavadní stupeň rozvoje naší společnosti a dal pokyny příslušným orgánům státu i společenským organizacím k přijetí opatření, která odpovídají období dovršení výstavby socialismu v naší zemi. Poukázal mimo jiné na to, že v období rozvinuté výstavby socialismu jsou vytvořeny podmínky pro postupný přechod některých funkcí státu na společenské organizace a pro zvýšení úlohy společnosti v boji s porušováním zákonů.
Působení společnosti je rozhodujícím činitelem při upevňování socialistické zákonnosti a je výrazem prohlubování socialistické demokracie. Uskutečňuje se pod vedením Komunistické strany Československa v různých formách na půdě odborových a mládežnických organizací, v komisích bezpečnosti, v komisích zřizovaných národními výbory, v soudružských soudech, v ozbrojených sborech v kolektivech vojáků apod.
K rozvíjení společenského působení přispívala i činnost soudů, v níž se zejména v poslední době výrazně uplatnila výchovná stránka.
Při rozhodování trestních věcí se soudy v podstatě řídily směrnicemi pléna Nejvyššího soudu o ukládání trestů ze dne 11. dubna 1959 č. j. Pls 2/59 - č. 13/59 Sb. rozh. tr. a směrnicemi pléna Nejv. soudu o předběžném projednání obžaloby ze dne 24. listopadu 1959 č. j. Pls 4/59 - č. 36/59 Sb. rozh. tr.
Při stanovení trestu soudy důsledněji dbaly individuálního posouzení každého případu nejen se zřetelem na povahu činu, ale i se zřetelem na osobu pachatele. Za pomoci odborových organizací na závodech, místních národních výborů na vesnici a kolektivů soudců z lidu věnovaly ve větší míře pozornost výchově pachatelů podmíněně odsouzených, odsouzených k trestu nápravného opatření i osobám podmíněně propuštěným. Důsledněji zkoumaly otázku postavení pachatele před soud a působily k tomu, aby projednání věcí menší nebezpečnosti pro společnost bylo přeneseno na společenské organizace.
Takto zaměřená činnost soudů a jejich spojení se společenskými organizacemi v boji proti porušování zákonů vedly ke značnému snížení počtu trestních věcí projednávaných před soudem. Tento podstatný pokles počtu projednávaných věcí je nutno přičítat nejen tomu, že projednávání věcí menší společenské nebezpečnosti bylo přeneseno na společenské organizace, nýbrž i tomu, že poklesl počet trestných činů vůbec v důsledku rozvinuté preventivní a výchovné práce prováděné pod vedením Komunistické strany Československa společenskými organizacemi i státními orgány.
Tyto vcelku příznivé výsledky nemohou však zakrýt dosud se vyskytující nedostatky v soudní praxi při ukládání trestů, při zjišťování skutkového stavu, ani skutečnost, že nebylo dosud zdaleka využito všech možností zapojení společnosti do boje proti záporným společenským jevům.
Rovněž v občanskoprávních věcech musí být