Input:

R 28/1960 (tr.); Doprava. Důkaz. Příčinná souvislost. Zavinění. Znalecký posudek Garance

č. 28/1960 Sb. rozh. tr.
Při posouzení trestné činnosti v souvislosti s nehodou v dopravě (autohavarie) musí soud se zvláštní pečlivostí uvážit všechny okolnosti případu jednotlivě i v jejich souhrnu (ohledání místa činu, rekonstrukce, znalecký posudek, svědecké výpovědi, odborné schopnosti osob zúčastněných na nehodě apod.).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 19. února 1960 - 2 Tz 58/59.)
Obžaloba kladla za vinu obžalovanému, že dne 22. ledna 1959 jako řidič plně obsazeného autobusu ČSAD s osobním přívěsem na silnici vedoucí z Potštejna do Sopotnice, nezachoval patřičnou opatrnost, nepřizpůsobil rychlost vozidla stavu vozovky, včas neuvolnil střed vozovky a tak zavinil střetnutí s protijedoucím nákladním autem s vlekem řízeným J. Následkem neopatrné jízdy obžalovaného nestačil J. včas odbočit na pravou stranu vozovky a ve snaze zabránit srážce vozidel, strhl řízení do pravé strany, zachytil o vlek autobusu a sjel do příkopu, přičemž vyvrátil telefonní sloup. Na přívěsu autobusu ČSAD byla způsobena škoda ve výši 68,50 Kčs, krajské správě spojů vznikla škoda 408,62 Kčs a telefonní provoz dvou meziměstských vedení a dvou účastnických stanic byl přerušen po dobu 21 hodin.
Lidový soud v Rychnově n. Kněžnou uznal obžalovaného vinným trestným činem obecného ohrožení podle § 192 odst. 1 tr. zák., ohrožení provozu obecně prospěšných zařízení podle § 195 tr. zák. a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 246 odst. 1 tr. zák. a odsoudil ho k trestu nápravného opatření na dobu 6 měsíců beze změny zaměstnání s tím, že z odměny za práci propadá 15 % ve prospěch státu.
Krajský soud v Hradci Králové odvolání odsouzeného a okresního prokurátora jako nedůvodná zamítl.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem vyslovil porušení zákona v ustanovení § 2 odst. 7, 8 tr. ř., napadené usnesení zrušil pokud jím bylo zamítnuto odvolání obžalovaného a krajskému soudu v Hradci Králové uložil, aby v mezích zrušení znova jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvedl,a že krajský soud nepřihlédl k výpovědi svědků, kteří popisují bezohlednou jízdu spoluobžalovaného J. a nesprávně skutek kvalifikoval.
Nejvyšší soud shledal,a že byl porušen zákon.
Zjištění obou soudů nejsou založena na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Především je nutno poukázat na skutečnost, že ohledání místa činu bylo provedeno po uplynutí jedné hodiny po nehodě a že autobus nebyl na místě střetu s nákladním autem, nýbrž asi 200 m od místa nehody na autobusové zastávce. Obžalovaný totiž pokračoval po střetu vozidel v jízdě autobusem, neboť neslyšel náraz nákladního auta do osobního přívěsu a zastavil až na zastávce, kam přiběhl řidič nákladního auta J. a oznámil mu nehodu. Náraz neslyšeli ani cestující v autobusu. Protože nebyla provedena rekonstrukce nehody, nelze zjištění bezpečnostních orgánů v protokole o nehodě na č. l. 19 a plánek o nehodě, pokládat za přesný a poloha auta, které řídil obžalovaný, je pouze pravděpodobná. Z uvedeného protokolu vyplývá, že k nehodě došlo v mírné přehledné zatáčce na mokré dlážděné