Input:

č. 27/1966 Sb. rozh., Garance

č. 27/1966 Sb. rozh.
Nárok, který byl přiznán podle ustanovení § 95 odst. 2 zák. o rod., může být realizován a nepředpokládá se již další řízení o nároku podle § 95 odst. 1 zák. o rod.
(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 1966, 4 Cz 164/65.)
Navrhovatelka uvedla v návrhu, podaném u obvodního soudu pro Prahu 3, že očekává narození dítěte, jehož otcem je odpůrce, a proto žádá, aby jmenovaný jí ve smyslu § 95 zák. o rod. přispěl na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím částkou 1500 Kčs, jakož i na úhradu výživy očekávaného dítěte po dobu 26 týdnů částkou 900 Kčs.
Obvodní soud pro Prahu 3 tento návrh zamítl. Po provedeném dokazování považoval návrh za uplatnění nároků podle § 95 odst. 1 zák. o rod. Toto ustanovení však předpokládá, že otec dítěte byl již určen a to buď souhlasným prohlášením rodičů, nebo pravomocným rozsudkem soudu, což v daném případě splněno nebylo. Proto soud považoval návrh za předčasný.
Současně však předběžným opatřením odpůrci uložil, aby navrhovatelce přispěl k zajištění nákladů těhotenství a slehnutí a k zajištění výživy dítěte částkou 2400 Kčs, a to s poukazem na ustanovení § 95 odst. 2 cit. zák. a na zjištění, podle nichž je otcovství odpůrce pravděpodobné.
Městský soud na základě opravného prostředku odpůrce usnesení soudu I. stupně, jímž bylo vydáno předběžné opatření, zrušil. V důvodech svého rozhodnutí uvedl, že nebyly splněny podmínky pro vydání předběžného opatření podle § 74 a násl. o. s. ř., zejména nebyl podán návrh. Předběžné opatření je podle jeho názoru vydáváno tehdy, je-li nutno provést důkazy, které brání rozhodnout ihned ve věci samé konečným rozhodnutím. Obvodní soud však rozhodl o celém předmětu řízení, což odporuje vlastnímu účelu předběžného opatření. Navíc pak téhož dne návrh ve věci samé zamítl, čímž podle § 77 odst. 1 písm. b) o. s. ř. předběžné opatření v okamžiku jeho vydání zaniklo.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu, že rozhodnutím obou soudů byl porušen zákon, a tato rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění.
Obvodní ani Městský soud si neujasnily především povahu nároku podle § 95 odst. 2 zák. o rod. a jeho vztah k nároku podle § 95 odst. 1 cit. zák. a v souvislosti s tím otázku, kterého nároku se navrhovatelka vlastně domáhala.
Předmětem práva podle § 95 zák. o