Input:

R 27/1966 (tr.); I. Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví.; II. Krádež. Ukládání trestu. Zvlášť nebezpečný recidivista Garance

č. 27/1966 Sb. rozh. tr.
I. Jestliže si pachatel přivlastní věc z majetku v socialistickém vlastnictví, tím, že se jí zmocní, dopustí se trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., i když krátce po činu na naléhání poškozeného odcizenou věc vrátí.
II. K ukládání trestu zvlášť nebezpečnému recidivistovi (§ 42 odst. 1 tr. zák.).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29. 3. 1966 - 1 Tz 16/66.)
Rozsudkem okresního soudu v Příbrami ze dne 5. listopadu 1965 sp. zn. 1 T 263/65 byl obviněný odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 a 2 písm. b) a pokus trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., kterých se dopustil jako zvlášť nebezpečný recidivista podle § 41 písm. b) tr. zák. a byl mu za to uložen podle § 247 odst. 2 tr. zák., s použitím § 42 odst. 1 tr. zák. a § 35 odst. 1 tr. zák. úhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 roků. Současně bylo vysloveno, že trest bude vykonán podle § 39 odst. 2 písm. c) tr. zák. v třetí nápravněvýchovné skupině. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byl obviněný uznán povinným nahradit poškozeným způsobenou škodu v celkové částce 8970,- Kčs a dva poškození byli se svými nároky na náhradu škody podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních.
Odvolání obviněného, podané proti tomuto rozsudku, bylo usnesením krajského soudu v Praze ze dne 8. 12. 1965 sp. zn. 4 To 684/65 zamítnuto jako bezdůvodné.
Podle skutkových zjištění, uvedených v rozsudku okresního soudu, se obviněný trestných činů dopustil tím, že:
1. od počátku měsíce července 1965 do konce měsíce srpna 1965 na různých místech v Čechách a na Slovensku prováděl krádeže vloupáním do obytných domů, kde odcizoval především peníze, oděvní svršky a jiné věci, čímž způsobil škodu deseti občanům v celkové částce 8970,- Kčs, přičemž se dopustil těchto činů přesto, že již byl pro krádeže vícekrát soudně trestán nepodmíněnými tresty odnětí svobody,
2. dne 31. 7. 1965 v pohostinství Jednota v Chramostech, chtěl odcizit inkasní tašku s tržbou 650,- Kčs až 700,- Kčs, avšak v dokonání činu mu bylo zabráněno právě přicházejícím vedoucím L, přičemž pro majetkovou trestnou činnost byl obviněný v minulosti již mnohokráte soudně trestán.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil usnesení krajského soudu v Praze a rozsudek okresního soudu v Příbrami ve výroku o vině pokusem trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 8 odst. 1, § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák., ve výroku o trestu a zařazení obviněného do nápravně výchovné skupiny a okresnímu soudu v Příbrami přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 1 tr. ř. na podkladě stížnosti pro porušení zákona správnost všech výroků napadených rozhodnutí, jakož i řízení, které jim předcházelo, a shledal, že oběma rozhodnutími byl porušen zákon ve prospěch obviněného.
Skutková zjištění soudů uvedená v bodě 1) výrokové části rozsudku okresního soudu v Příbrami jsou