Input:

R 27/1960; Pracovní poměr Garance

č. 27/1960 Sb. rozh.
Otázky vzniku a zániku pracovního poměru a otázky přeřazení v práci
(Směrnice pléna Nejvyššího soudu ze 7. března 1960, Prz 4/60)
Socialistické pracovní právo vytváří a upevňuje zásady socialistických společenských vztahů a socialistické organizace společenské práce, pomáhá zajišťovat neustálý růst produktivity práce, upravuje míru práce a míru pracovní odměny v socialistické společnosti, zajišťuje co nejpříznivější pracovní podmínky a konkrétně uskutečňuje ústavou zaručená práva pracujících.
Správný výklad a používání pracovněprávních předpisů je proto úkol politicky závažný. Pracovní právo se dotýká významných zájmů převážné většiny občanů, neboť pracovní poměr je základem jejich hmotného zabezpečení; v pracovně právních sporech jsou řešeny nejen otázky majetkové, ale i otázky poměru zaměstnanců k práci a tím i otázky poměru zaměstnanců k budování socialismu v naší zemi. Politicky správné vyřešení pracovněprávních otázek přispívá k zvýšení pracovní morálky, zvýšení produktivity práce v našem národním hospodářství a tím i úspěchů při budování socialismu a zvyšování životní úrovně lidu.
Starší předpisy upravující pracovní poměry nevyjadřují základní změnu v podstatě pracovního poměru ve společnosti v přechodném období od kapitalismu ke komunismu, k níž došlo ve srovnání s podstatou tohoto poměru v kapitalistické společnosti. Je proto úkolem soudů, aby tyto staré formy naplňovaly novým obsahem. Přitom jim bude vodítkem ústava, která zakotvila všeobecné zásady pro pracovní právo v našem státě, a všechny hlavní zásady pracovněprávní vyjádřené v předpisech vydaných po roce 1948.
K zajištění splnění tohoto úkolu vydává plénum Nejvyššího soudu podle § 26 odst. 1 zák. o organizaci soudů
směrnici
pro řešení otázek týkajících se vzniku a zániku pracovního poměru a otázek přeřazení v práci.
Politické cíle nového pracovního práva lze vyjádřit těmito základními zásadami, které se promítají do řešení otázek vzniku a zániku pracovního poměru a otázek přeřazení v práci:
I.
Rozhodující úlohu při řešení pracovněprávních vztahů mají společenské organizace, na něž jsou přenášeny některé funkce státních orgánů.
Vývojové tendence přenášení některých funkcí státních orgánů na společenské organizace, které byly zdůrazněny na XI. sjezdu KSČ, se výrazně projevují v oboru pracovněprávního zákonodárství.
Významná působnost přísluší orgánům ROH podle zák. č. 67/1951 Sb. (ve znění vl. nař. 11/1954 Sb.; srov. vyhlášku ÚRO č. 105/1959 Ú.l.); orgány ROH tu vykonávají jako orgány inspekce práce dozor nad bezpečností při práci. Podle zák. č. 58/1956 Sb. musí být nárok na náhradu škody za pracovní úrazy, který poškozený uplatňuje vůči provozovateli, projednán s příslušným orgánem odborové organizace; bez tohoto projednání nemůže poškozený uplatnit nárok žalobou u soudu (§ 9 cit. zákona); tento orgán je také oprávněn dávat provozovateli v souladu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci závazné pokyny k odstranění příčin, které způsobily úraz nebo nemoc z povolání. Obdobné ustanovení jako je § 9 zák. č. 58/1956 Sb. má i zák. č. 71/1958 Sb., jehož § 12 nutno považovat za ustanovení svěřující společenským organizacím určité činnosti, které spadaly