Input:

R 27/1958 (tr.); Garance

č. 27/1958 Sb. rozh. tr.
Jestliže se jednotlivě hospodařící rolník dopustí trestného činu poškozování provozu podle § 135 odst. 1 tr. zák. neobděláním orné půdy, nutno mít za to, že jeho jednání mělo za následek značnou škodu ve smyslu § 135 odst. 2 písm. b) tr. zák., i když tímto jednáním zaviněně (§ 4 odst. 2 písm. a) tr. zák.] pouze přispěl k tomu, že v místě (okrese, kraji) zůstala vinou dalších rolníků jednotlivě hospodařících větší rozloha půdy neobdělána.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 10. ledna 1958,1 Tz 242/57.)
Obžalovaný, kulak byl obžalobou okresního prokurátora v Jaroměři stíhán pro trestný čin nesplnění závazku podle § 136 tr. zák. proto, že jako soukromý podnikatel nesplnil závazek plynoucí ze státního plánu rozvoje národního hospodářství tím, že nechal ležet ladem 1,30 ha orné půdy přidělené mu v roce 1956 náhradou za jiný pozemek odebraný mu při arondaci půdy ve prospěch státního statku.
Lidový soud v Jaroměři uznal obžalovaného (po jeho upozornění podle § 202 tr. ř.) vinným trestným činem poškozování provozu podle § 135 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a odsoudil jej k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na osmnáct měsíců. Lidový soud dospěl k závěru, že obžalovaný neobděláním uvedeného pozemku ztěžoval provoz výkupního podniku, přičemž značnou škodu ve smyslu § 135 odst. 2 písm. b) tr. zák. spatřoval lidový soud v tom, že v okrese rozloha půdy neobdělané vinou jednotlivě hospodařících rolníků činí 35 ha a dalších 80 ha, aby nezůstalo ležet ladem, muselo být obděláno STS.
Krajský soud v Hradci Králové k odvolání manželky obžalovaného zrušil rozsudek lidového soudu, pokud jím bylo uznáno, že čin obžalovaného měl za následek jinou značnou škodu a pokud tedy byl kvalifikován též podle § 135 odst. 2 písm. b) tr. zák., jakož i ve výroku o trestu a podle § 135 odst. 1 tr. zák. uložil obžalovanému nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců. Krajský soud svoje rozhodnutí odůvodnil tím, že obžalovaný sice ztěžoval provoz výkupního podniku, neboť při řádném a včasném obdělání přiděleného pozemku mohl obžalovaný vytěžit přibližně 30 q obilí. Krajský soud však dospěl k závěru, že jednání obžalovaného není v příčinné souvislosti se značnou škodou vzniklou tím, že zůstalo ležet ladem množství orné půdy v okrese a že obžalovaný tuto skutečnost nezavinil.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu nařídil, aby věc znovu projednal a o ní rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona dovozuje, že rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon v § 2 odst. 7 tr. ř. se zřetelem k ustanovení § 135 odst. 2 písm. b) tr. zák. Stížnost pro porušení zákona uvádí, že jednáním obžalovaného byla způsobena jiná značná škoda ve smyslu § 135 odst. 2 písm. b) tr. zák., když zmařil osetí ladem ležící půdy obilím nebo cukrovkou, čímž nastal úbytek kolem 30 q obilí nebo kolem 300 q cukrovky, což nutno uvážit též v souvislosti s celkovým množstvím půdy ne- i obdělané v okrese vinou třídních nepřátel – kulaků, k nimž patří i obžalovaný.
Nejvyšší soud shledal, že rozsudkem krajského soudu byl póru- | šen zákon v ustanovení § 2 odst. 7 tr. ř. ukládajícím