Input:

R 26/1964 (tr.); Doprava. Ublížení na zdraví Garance

č. 26/1964 Sb. rozh. tr.
Bezpečnost v provozu na silnicích vyžaduje dodržování všech dopravních předpisů. To také platí o předpisech, kterými je stanovena povinnost účastníka silničního provozu, který přijíždí na vozovku s předností v jízdě, dát přednost v jízdě na hlavní vozovce. Bez dodržování tohoto předpisu by bezpečný silniční provoz nebyl vůbec možný.
Naproti tomu předpis § 20 odst. 2 vyhl. č. 141/1960 Sb. nelze chápat tak, že od řidiče jedoucího po vozovce s předností v jízdě nutno vyžadovat, aby při přijíždění na křižovatkách bez závažných důvodů reagoval na každé vozidlo přijíždějící po vedlejší vozovce a v důsledku toho upravoval rychlost svého vozidla tak, aby zabránil středu s takovýmto vozidlem, ke kterému by mohli dojít proto, že řidič přijíždějící z vedlejší vozovky porušil předpis o povinnosti dát přednost v jízdě.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 12. listopadu 1963 - 7 Tz 43/63)
Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 27. 11. 1962 sp. zn. 8 T 216/62 uznal obžalovanou vinnou trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 tr. zák., uložil jí trest 10 měsíců podmíněného odnětí svobody a zákaz řízení motorových vozidel.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 2. 1963 sp. zn. 4 To 74/63 odvolání obžalované zamítl.
Ke stížnosti pro porušení zákona Nejvyšší soud zrušil usnesení krajského soudu a věc vrátil tomuto soudu s tím, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Podle rozsudku obžalovaná spáchala trestný čin tak, že dne 15. 7. 1962 v 19,40 hod. řídila osobní auto v uzavřené osadě na frekventované křižovatce větší rychlostí, čímž se stalo, že srazila k zemi cyklistku K, projíždějící křižovatku. Cyklistka přitom utrpěla zlomeni obou ramen, kosti stydké vlevo s pohmožděním močového měchýře, dále tříštivou zlomeninu pravé kosti holenní v diafyse a pohmoždění hlavy.
V rozsudku okresního soudu je uvedeno, že obžalovaná kritického dne řídila auto směrem z Havířova na Český Těšín, přičemž jela rychlostí 60 km za hodinu. V té době jela na jízdním kole cyklistka K, a to po silnici, která vyúsťuje na silnici, po které jela obžalovaná. Před cyklistkou K jel na jízdním kole její bratr a ještě jedna dívka, kteří se dostali na hlavní silnici směrem na Těšín dříve. Cyklistka K. zůstala vzadu. Před ní jel motocyklista, který odbočil rovněž směrem na Těšín a proto K. čekala, až odjede. Na to pak odbočovala směrem k Havířovu, když pojednou byla sražena autem, které řídil obžalovaná. Cyklistka K. utrpěla výše uvedená zranění, s nímž byla v nemocnici do 3. 10. 1962. Po té se ještě léčila v domácím ošetřování.
Okresní soud pak konstatoval obhajobu obžalované, že před nehodou nepřekročila rychlost jízdy nad dovolenou rychlost 50 km a dospěl k závěru, že obžalovaná se dopustila nedbalosti, neboť vzhledem k okolnostem případu mohla předpokládat, že k nehodě může dojít. Okresní soud při tom poukázal na výpovědi svědků, kteří vypověděli, že obžalovaná mohla jet rychlostí 60 km za hod., i větší, čímž porušila předpis § 20 odst. 2 vyhl. č. 141/1960 Sb., podle něhož smí je motorová vozidla v uzavřené obci rychlostí nejvýše 50 km za hod. Pokud obžalovaná uvedla, že jela před nehodou rychlostí nejvýše 50 km, kterou