Input:

R 26/1958; Garance

č. 26/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
Do pravomoci soudů nenáleží přezkoumávat rozhodnutí orgánů družstva o vzniku a zániku členství, to znamená, že družstevník se nemůže u soudu domáhat vyslovení neplatnosti takového rozhodnutí, příp. určení, že tu je družstevně-právní poměr. Nejde tu o občanskou věc právní ve smyslu § 3 o. s. ř. a protože ani jiný zákon tyto věci do pravomoci obecných soudů neodkazuje, není pravomoc obecných soudů dána. Soud by si o těchto otázkách mohl učinit úsudek, jen pokud by šlo o předběžnou otázku podle § 70 o. s. ř.
Otázky týkající se vzniku a zániku členství podle §§ 5–7 zák. č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organisacích, jsou totiž otázkami ryze členskými, o nichž je oprávněn rozhodovat výlučně povolaný družstevní orgán.
(Stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze 7. prosince 1957.)
Odůvodnění:
Právní poměry ve výrobních družstvech jsou – s výjimkou jednotných zemědělských družstev, jejichž právní poměry jsou upraveny zvláštními předpisy (zejména zákonem čís. 69/1949 Sb., o jednotných zemědělských družstvech, a dalšími, především vzorovými stanovami, – upraveny zákonem č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organisacích, ve znění zákonného opatření předsednictva NS č. 20/1956 Sb., kterými se mění a doplňuje zákon o lidových družstvech a družstevních organisacích, stanovami výrobních družstev (§ 3 cit. zák.), pracovními řády výrobních družstev a směrnicemi Ústředního svazu výrobních družstev (§ 48 a násl. cit. zák ), vydanými k provedení těchto předpisů; obecné předpisy platí jen připouští-li to družstevně právní předpisy. Právní úprava druž-, stevně právního poměru ve výrobních družstvech řídí se tedy druž- stevně-právními předpisy a jen subsidiárně (připouští-li to druž- stevně-právní předpisy) obecnými předpisy.
Z těchto právních předpisů plyne, že člen výrobního družstva nepracuje v družstvu na základě smlouvy, kterou by se stával zaměstnancem družstva, nýbrž na základě toho, že je členem družstva. Nevzniká tedy mezi ním a družstvem pracovní poměr zaměstnanecký. Člen není totiž zaměstnancem družstva a družstvo není zaměstnavatelem členů. Člen je družstevníkem, který pracuje ve společném družstevním hospodářství. Za svoji práci (§ 10 cit. zák.) dostává jednak odměnu, která se řídí platnými mzdovými předpisy, a jednak doplňkovou odměnu za práci, kterou se podílí na výsledcích společného družstevního hospodaření (případně mimořádnou odměnu z prémiového fondu tvořeného dotacemi z čistého zisku družstva); tato jeho odměna je tedy podílem z výtěžků docílených společným hospodařením družstva.
Nerozlučné spojení majetkových a pracovních vztahů ve výrobních družstvech, v němž je právě podstata družstevního poměru, dává vznik zvláštním pracovním vztahům v družstvech a podmiňuje i zvláštní složky družstevního poměru: složku pracovní (povinnost člena pracovat v družstvu, podrobit se pracovní kázni, povinnost družstva poskytovat práci a odměnu za ni), složku majetkovou (majetkoprávní povinnosti člena, zejména povinnost zaplatit zápisné a složit členský podíl, vnést do družstva výrobní prostředky, které družstvo potřebuje ke společnému družstevnímu hospodaření, právo na podíl na čistém zisku ve formě