Input:

R 26/1954; Garance

č. 26/1954 Sb. rozh. obÄŤ.
Matka, která má dítě v přímém zaopatření, má přímý nárok na výplatu rodinného přídavku vůči nositeli národního pojištění; jde-li o dítě, na které náleží místo rodinného přídavku přídavek na děti poskytovaný zaměstnavatelem, má vůči zaměstnavateli přímý nárok na výplatu přídavku na děti.
(Rozhodnutí krajského soudu v Brně z 11. září 1953,10 Co 433/53.)
Lidový soud v Hustopečích uložil otci, státnímu zaměstnanci, který nežije s matkou dítěte, aby přispíval na úhradu osobních potřeb dítěte, jež při rozchodu rodičů zůstalo ve výživě a výchově matčině, měsíčně 350 Kčs.
Ve stížnosti proti tomuto usnesení se domáhala matka, aby jí byl přiznán i přídavek na dítě, který prý dosud pobírá otec dítěte.
Krajský soud stížnosti nevyhověl.
Z odůvodnění:
Stěžovatelka napadá rozhodnutí soudu prvé stolice pouze v tom směru, že se domáhá toho, aby jí byl přiznán i výchovný přídavek na dítě, který prý dosud pobírá otec dítěte.
Stížnost není důvodná.
Poněvadž otec nezletilé je státním zaměstnancem, platí podle § 21 odst. 1 vl. nař. č. 68/1950 Sb. pro přídavek na děti obdobně ustanovení §§ 3, 4, 7, 8,17 odst. 1 a 2 a § 19 odst. 1 a 3 zák. č. 90/1949 Sb., o rodinných přídavcích, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících. Podle § 8 odst. 1 uvedeného zákona vyplácí se rodinný přídavek, pokud oprávněný nemá dítě v přímém zaopatření, osobě, která dítě v přímém zaopatření má. Poněvadž takovou osobou je v daném případě stěžovatelka, bude na ní, aby se výplaty přídavku domáhala u orgánu, který poskytuje otci nezletilého dítěte plat, t. j. u jeho zaměstnavatele, pokud jí tento přídavek není už vyplácen. Právě pro povahu přídavku na děti, který slouží a je určen výhradně dítěti, vychází soud při stanovení otcova příspěvku na úhradu osobních potřeb dítěte jen z jeho vlastního příjmu, bez příspěvků na děti. Stěžovatelka se nedomáhá toho, aby se zŕetelem k zjištěnému příjmu otcovu byl jeho příspěvek na osobní potřeby nezletilého dítěte zvýšen, nýbrž cílem jejího opravného prostředku je, aby jí byl přímo vyplácen i přídavek na díté. Nebylo proto na napadeném usnesení nic měněno, slézová telka byla však poučena, co má zařídit, by docílila vyplácení přídavku.
* * *
V případech, že přídavek na dětí byl vyplácen otci dítěte, ačkoliv dítě neměl v přímém zaopatření on, nýbrž matka dítěte, která s otcem dítěte nežije ve společné domácností, a matka se domáhala u soudu na otci zaplacení přídavků na děti, postupovaly soudy protichůdně. Některé soudy žalobě matky v takových případech vyhovovaly majíce za to, že tu jde o přímý nárok matky proti otci dítěte, který je na její úkor obohacen. Tak rozhodl na př. krajský soud v Č. Budějovicích v rozhodnutí uveřejněném pod č. 44/1953 Sb. rozhodnutí čs. soudů. Jiné soudy naproti tomu žalobu matky zamítaly s odůvodněním, že otec je povinen vrátit přeplatky jen nositeli pojištění, po případe osobnímu úřadu, který mu je vyplatil, nikoliv matce dítěte, která, má-li dítě v přímém zaopatření, má přímý nárok na vyplácení přídavku vůči nositeli národního pojištění nebo osobnímu úřadu otce. Tento názor zastává shora uvedené rozhodnutí krajského soudu v Brně.
Otázkou se zabývalo proto občanskoprávní kolegium nejvyššího soudu na svém zasedání