Input:

256/2001 Sb., Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění účinném k 17.8.2015 Archiv

č. 256/2001 Sb., Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění účinném k 17.8.2015
ZÁKON
ze dne 29. června 2001
o pohřebnictví a o změně některých zákonů
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
479/2001 Sb.
(k 31.12.2001)
mění § 2 písm. a)
320/2002 Sb.
(k 1.1.2003)
mění 22 novelizačních bodů, též vkládá § 30a
274/2003 Sb.
(k 1.10.2003)
mění § 4 odst. 1 písm. a)
122/2004 Sb.
(k 1.7.2004)
mění § 18 odst. 3, § 24 odst. 3, § 29 odst. 6
67/2006 Sb.
(k 1.5.2006)
mění celkem 28 novelizačních bodů
41/2009 Sb.
(k 1.1.2010)
ruší část pátou
227/2009 Sb.
(k 1.7.2010)
mění v § 21 odst. 1 písm. f)
375/2011 Sb.
(k 1.4.2012)
mění § 2 písm. a), § 4, § 5 odst. 1, § 6 odst. 1, § 8 odst. 4
202/2015 Sb.
(k 17.8.2015)
mění § 26 odst. 1 a 2
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POHŘEBNICTVÍ
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví podmínky pro zacházení s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky, práva a povinnosti související s provozováním pohřební služby, prováděním balzamací a konzervací lidských pozůstatků a s provozováním krematorií a pohřebišť.
§ 2
Vymezení základních pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)  lidskými pozůstatky mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení, pokud nejsou za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem2) použity pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k výukovým účelům a zpopelněny ve spalovně poskytovatele zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu,2)
b)  lidskými ostatky lidské pozůstatky po pohřbení,
c)  pohřbením uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu,
d)  veřejným pohřebištěm prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace,
e)  hrobovým místem místo na pohřebišti určené pro zřízení hrobu nebo hrobky nebo vyhrazené místo v úložišti jednotlivých uren,
f)  balzamací úprava lidských pozůstatků zamezující rozvoji posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
g)  konzervací úprava lidských pozůstatků zpomalující rozvoj posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem,
h)  úpravou lidských pozůstatků jejich úprava před pietním uložením do rakve, zejména umývání, holení, stříhání, kosmetické úpravy, oblečení do šatů nebo rubáše,
i)  konečnou rakví rakev, v níž jsou lidské pozůstatky pohřbeny,
j)  totožností jméno, příjmení, datum narození a státní příslušnost zemřelého, a
k)  exhumací manipulace s nezetlelými i zetlelými lidskými ostatky.
§ 3
Neveřejná pohřebiště
(1)  Účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků členů řeholních řádů nebo kongregací a prostory zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pro uložení lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků členů uzavřených, zejména příbuzenských společenství, se považují za neveřejná pohřebiště.
(2)  Za neveřejná pohřebiště se rovněž považují účelová zařízení určená výlučně pro uložení lidských pozůstatků příslušníků registrovaných církví nebo náboženských společností,3) jejichž vnitřní předpisy a obřady neumožňují ukládání lidských pozůstatků nebo zpopelněných lidských ostatků na veřejném pohřebišti. Tuto skutečnost jsou registrované církve a náboženské společnosti před zřízením nového neveřejného pohřebiště povinny prokázat krajskému úřadu, v jehož obvodu hodlají neveřejné pohřebiště zřídit, předložit mu řád neveřejného pohřebiště, upravující zejména způsob pohřbívání, a vyžádat si jeho stanovisko. Stanovisko krajského úřadu je jedním z podkladů pro vydání příslušného územního rozhodnutí.