Input:

R 25/1965; Smlouva Garance

č. 25/1965 Sb. rozh.
Původním výdělkem podle § 7 zák. č. 150/1961 Sb. a § 2 vyhl. č. 7/1962 Sb. je výdělek, na který měl pracovník nárok podle mzdových předpisů, platných v rozhodném období; nepřihlíží se ke mzdě, vyplacené podle ujednání, jež je v rozporu se mzdovými předpisy.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. prosince 1964, 2 Cz 134/64.)
Žalobou podanou u okresního soudu v Trebišově se sídle v Sečovcích uplatnil žalobce nárok na odškodnění pracovního úrazu, který utrpěl jako zaměstnanec žalovaného dne 12. dubna 1961, kdy hoblovacím strojem mu byly odseknuty všechny prsty na levé ruce, a kromě toho nárok na peněžitou náhradu dovolené na zotavenou za rok 1961.
Okresní soud v Trebišově se sídlem v Sečovcích zavázal žalovaného zaplatit žalobci z titulu peněžité náhrady dovolené na zotavenou částku 640,- Kčs a z titulu renty částku 140,- Kčs měsíčně počínaje dnem 26. 7. 1961.
Krajský soud v Košicích přisoudil žalobci z titulu ušlého výdělku za dobu pracovní neschopnosti, kdy žalobce pobíral nemocenské dávky, tj. od 13. 4. 1961 do 24. 7. 1961, částku 2229,- Kčs, za dobu od 25. 7. 1961 do 30. 11. 1961 z titulu rozdílu mezi původním výdělku a mzdou u nového zaměstnavatele částku 2790,- Kčs, z titulu rozdílu mezi původním výdělkem žalobce a jeho mzdou spolu s důchodem částku 14 840,- Kčs a měsíční rentu ve výši 495,- Kčs měsíčně od 1. 8. 1964 nadále. Krajský soud přisoudil žalobci dále částku 605,- Kčs z titulu peněžité náhrady za dovolenou na zotavenou za rok 1961 a náhradu nákladů řízení ve výši 1375,- Kčs a 98,40 Kčs.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že tímto rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon.
Z odůvodnění:
Krajský soud při vypočítání rozdílu mezi původním výdělkem, jehož dosahoval žalobce před úrazem, a mezi jeho výdělkem po úrazu vycházel z té výše původního výdělku, kterou převzal žalobce podle výplatních listin. Žalovaný však namítal, že vyplacenými částkami vznikly přeplatky na mzdě, neboť jednak se žalobcem nebylo definitivně ujednáno, jakou odměnu za práci dostane a byly mu vypláceny jen zálohové částky, jednak mohl mít nárok na mzdu jen v rozsahu stanoveném směrnicemi Správy pro rozvoj místního hospodářství za dne 4. 8. 1960 č. 24-7596/60, uveř. v Provozním zpravodajství, věstník MH pod č. 93.
Krajský soud ve svém rozsudku neuznal tuto námitku žalovaného za opodstatněnou s odůvodněním, že výsledky provedeného dokazování je