č. 25/1964 Sb. rozh., Garance
č. 25/1964 Sb. rozh.
Odpovědnost rodinného příslušníka družstevníka, který v JZD pracuje, aniž se stal jeho členem nebo zaměstnancem, za škodu způsobenou při práci v JZD nebo v souvislosti s ní, se řídí předpisy práva zemědělsko-družstevního (§ 40 - § 60 zák. č. 49/1959 Sb.).
K otázce výpočtu poloviny ročního příjmu z družstva v případech, že rodinný příslušník družstevníka pracoval před způsobením škody v JZD jako učeň.
(Rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze 14. listopadu 1963, 5 Co 381/63.)
Dne 29. 8. 1961 žalovaný řídil pro JZD, v němž pracoval, traktor; na přejezdu železniční trati došlo ke srážce s vlakem. Pro tuto dopravní nehodu byl žalovaný pravomocně odsouzen okresním soudem v Benešově. Výrok zní tak, že se při řízení nevěnoval plně tomuto řízení a narazil s traktorem na vlak, čímž vznikla škoda do 20 000 Kčs. Tím z nedbalosti způsobil obecné nebezpečí a porušil důležitou povinnost, vyplývající z jeho povolání a uloženou mu podle zákona a dopustil se takového činu na majetku v socialistickém vlastnictví, na kterém tím způsobil škodu nikoliv nepatrnou, což bylo kvalifikováno jako trestné činy obecného ohrožení podle § 192 odst. 1, 2 a, b tr. zák. a poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 246 odst. 1 tr. zák. (tr. zák. z roku 1950).
Okresní soud v Benešově určil povinnost žalovaného k náhradně škody částkou 700 Kčs a poněvadž současně zjistil, že žalovaný již zaplatil žalujícímu JZD z tohoto titulu částku 600 Kčs, uznal ho povinným zaplatit ještě 100 Kčs a ve zbytku žalobu zamítl.
Krajský soud v Praze změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uznal žalovaného povinným zaplatit žalujícímu JZD další částku 450 Kčs.
Odůvodnění:
Okresní soud správně zjistil skutkové okolnosti, ze kterých dospěl k závěru, že žalovaný nebyl členem družstva, že také nebyl k družstvu v platném pracovním poměru zaměstnaneckém. Uváží-li se však, že v družstvu stále pracuje, že tam pracují jeho rodiče, že tam pracuje po ukončení školní docházky v r. 1958 a že byl družstvem vyslán na jednoroční učební dobu do STS, pak nelze vycházet z toho, že jde o tzv. faktický pracovní poměr. Jde tu sice o pracovní vztah, který vykazuje prvky občanskoprávní a pracovně právní, ale též o prvky zemědělsko-družstevně právní; tento specifický vztah úzce souvisí s členstvím, k němuž od začátku směřuje a proto tvoří instituci zemědělsko-družstevního práva.
S těmito pracujícími JZD proto v majetkových otázkách od začátku zachází jako se svými členy. U mládeže to plyne výslovně z ustanovení čl. 11 Vzorových stanov; praxe je pak v podstatně stejná i u jiných budoucích družstevníků. Bylo by v rozporu se shora uvedeným účelem, kdyby v otázce odpovědnosti za způsobenou škodu byli tito pracující posuzováni jinak, a to přísněji než členové JZD. Proto odpovědnost pracujícího za škodu, způsobenou JZD, se řídí předpisy práva zemědělsko-družstevního všude tam, kde pracující je k JZD v právním vztahu zemědělsko-družstevním, tedy i v případě odpovědnosti za škodu způsobenou pracovníkem ve specifickém pracovním vztahu, který je přípravou na členství. Podmínkou ovšem je, aby šlo o škodu, způsobenou při práci v JZD nebo v souvislosti s ní.
Pro pracovníky v tomto specifickém vztahu neplatí…
