Input:

R 25/1961; Smlouva Garance

č. 25/1961 Sb. rozh.
Za náklad školních výletů, pokud je neobjednalo sdružení rodičů a přátel škody, odpovídá Československý stát.
(Stanovisko občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu z 23. 1. 1961, 2 Cp 864/60.)
Praxe soudů není jednotná v otázce, kdo odpovídá za náklad školních výletů, zda Československý stát - školní správa, anebo zda za ně odpovídají fyzické osoby - ředitelé a učitelé škol, které zajištění výletu objednaly u n. p. Turista. Některé soudy žaloby n. p. Turista proti Československému státu - školní správě pro nedostatek pasivní legitimace zamítaly a vyhovovaly žalobám směřujícím proti jednotlivým učitelům či ředitelům škol. Jsou však i rozhodnutí, která naopak zamítly žaloby proti fyzickým osobám s tím, že v těchto případech pasivně legitimovány nejsou.
Občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu po projednání věci s ministerstvem spravedlnosti, Generální prokuraturou, ministerstvem vnitřního obchodu, ministerstvem školství a hlavním arbitrem zaujalo k otázce toto stanovisko:
Školní výlety zajišťuje n. p. Turista na základě smlouvy, podle níž se zavazuje obstarat dopravu účastníků výletu, popřípadě i jejich nocleh a další záležitosti. Jde tedy o smlouvu příkazní ve smyslu § 434 obč. zák., v níž jednou stranou smlouvy - příkazníkem je n. p. Turista. Druhou stranou smlouvy - příkazcem pak bude ten, pro něhož je záležitost obstarána (arg. § 434 obč. zák.: "pro příkazce").
Záležitost bude obstarána pro školu tehdy, jestliže je součástí úkolů, které má škola plnit, totiž vychovávat a vzdělávat mládež v uvědomělé občany tak, aby byla všestranně připravena ke společensky užitečné práci, aby vyrostla v lidi tělesně zdatné, nalézající radostné uspokojení v kolektivu a práci pro celek (úvod k zákonu č. 186/1960 Sb.). Je zřejmé, že tyto úkoly nemůže škola plnit toliko vyučováním, ale že ke splnění svého poslání musí využívat všech prostředků. Jedním z nich jsou i školní výlety, které nejsou jen pouhým doplněním výchovy mládeže, ale přímo prostředkem, kterým se tato výchova provádí. Školní výlety nemají význam jen pro vzdělání žactva, ale i pro jejich výchovu jako členů kolektivu. Z toho důvodu školní výlety organizuje přímo škola a pokud jejich zajištění zadá jiné organizaci, vystupuje zde jako příkazce škola - jako zařízení Československého státu. Z takové příkazní smlouvy bude proto odpověden Československý stát - školní správa, nikoliv fyzické osoby, které školu (Československý stát - školní správu) při sjednávání smlouvy zastupovaly.
Na těchto závěrech nemůže nic měnit to, že podle