Input:

R 25/1961 (tr.); Beztrestnost. Kárné provinění. Mimosoudní projednání věci. Obhájce. Postoupení věci. Předběžné projednání obžaloby. Prokurátor. Recidiva. Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Společenské organizace. ... Garance

č. 25/1961 Sb. rozh. tr.
Rozbor a zhodnocení praxe soudů při předběžném projednání obžalob.
(Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu z 20. února 1961, TP 20/61.)
Účel a zaměření rozboru.
Presidium Nejvyššího soudu uložilo směrnicí ze dne 19. října 1960 Prz 10/60 všem krajským soudům provést na gremiálních poradách vyhodnocení praxe soudů při uplatňování směrnice pléna Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 1959 Pls 4/59 o předběžném projednání obžalob a v souvislosti s tím i směrnice pléna Nejvyššího soudu ze dne 10. června 1960 Pls 3/60 o dalším rozvíjení výchovné činnosti soudů a jejich součinnosti se společenskými organizacemi. Stalo se tak proto, poněvadž v těchto směrnicích pléna Nejvyššího soudu byly řešeny otázky, které v současné době mají mimořádný význam a je na ně soustředěna pozornost soudů při rozvíjení výchovné jejich činnosti i při upevňování socialistické zákonnosti. Šlo o to, získat co nejúplnější přehled o praxi soudů za účelem rozboru, zobecnění a vyhodnocení této praxe.
Usnesení ÚV KSČ z 8. prosince 1960 o dalším prohlubování socialistické zákonnosti a dalším zlidovění soudnictví obsahuje hluboký rozbor současného stavu naší společnosti a činí závěry pro praktickou činnost soudů i pro přípravu nových zákonů. Tyto závěry mají rozhodující význam i pro toto usměrnění praxe soudů. Je nutné mít stále na zřeteli všechny závěry uvedeného usnesení. Pro cíle, které sleduje tento rozbor, je však třeba zvláště zdůraznit z usnesení ÚV KSČ z 8. prosince 1960 toto konstatování: "Trvalý růst socialistického uvědomění našich občanů vytváří stále širší předpoklady k tomu, aby při uplatňování zákonů byly více a účinněji používány prostředky společenského působení a výchovy, aby se porušování zákonů a pravidel socialistického soužití předcházelo a aby prostředky státního donucování byly používány tam, kde toto morální a výchovné působení společnosti nepostačuje".
Rozbor a zhodnocení praxe soudů při předběžném projednávání obžalob byl zaměřen na tyto zásadní otázky a hlediska:
I. Základní předpoklady předběžného projednání obžaloby, zejména nutnost, aby soud (předseda senátu) po nápadu obžaloby náležitě obeznámil s obsahem spisu, aby předběžné projednání obžaloby, jestliže k němu dojde, splnilo účel zákonem zamýšlený.
II. Vzájemnou prověrku práce orgánu činných v trestním řízení k zajištění náležitého objasnění věci a osoby pachatele a k odstranění nedostatků, k nimž došlo porušením procesních předpisů.
III. Využívání instituce předběžného projednání obžaloby k mimosoudnímu projednání věci v případech, kdy půjde o věci menší nebezpečnosti pro společnost.
IV. Nové formy účasti pracujících při převýchově pachatelů přejímáním obviněných na záruku společenskými organizacemi.
V. Zajištění předpokladů pro rozhodnutí o nárocích poškozeného.
I.
Základní předpoklady předběžného projednání obžalob.
Průzkum organizovaný Nejvyššího soudu ukázal, že směrnice pléna Nejvyššího soudu o předběžném projednání obžalob, vydaná na základě stranických