Input:

248/1946 Sb., Zákon o úpravě svátkového práva, platné do 31.12.1951 Archiv

č. 248/1946 Sb., Zákon o úpravě svátkového práva, platné do 31.12.1951
ZÁKON
ze dne 20. prosince 1946
o úpravě svátkového práva.
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST I .
§ 1.
Státně uznanými svátky jsou: Nový rok (1. leden), Sv. tří králů (6. leden), Velký pátek, Nanebevstoupení Páně, Božího Těla, Sv. apoštolů Petra a Pavla (29. červen), Nanebevzetí Panny Marie (15. srpen), Všech Svatých (1. listopad), Neposkvrněného Početí Panny Marie (8. prosinec), Hod Boží vánoční (25. prosinec) a druhý svátek vánoční (26. prosinec).
§ 2.
Památnými dny republiky Československé jsou: 7. březen podle zákona ze dne 7. března 1946, č. 52 Sb. (narozeniny presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka), 1. květen (svátek práce), 5. červenec (sv. Cyrila a Metoděje), 6. červenec (mistra Jana Husi), 28. září (knížete sv. Václava) a 28. října jakožto státní svátek podle zákona ze dne 14. října 1919, č. 555 Sb.
§ 3.
(1)  Pro státně uznané svátky a památné dny republiky Československé (§§ 1 a 2) platí ustanovení o nedělích.
(2)  Okresní národní výbory učiní podle místních poměrů opatření, směřující k důstojné zevní oslavě dne 28. října.
(3)  Ode dne účinnosti tohoto zákona po dobu, kdy toho vyžadují hospodářské zájmy státu a jejíž ukončení stanoví vláda nařízením, neplatí ustanovení o nedělích pro tyto státně uznané svátky a památné dny republiky Československé, připadnou-li na všední den: Sv. tří králů, Velký pátek, Nanebevstoupení Páně, Sv. apoštolů Petra a Pavla, Neposkvrněného Početí Panny Marie, 7. března a 28. září. Církevní obřady připadající na svátky a památné dny vyjmenované v předchozí větě jest - pokud překročují rozsah obřadů o všedních dnech - přeložiti na následující nebo předcházející neděli. Není-li to možno, jest zaměstnancům umožniti, aby se mohli v těchto dnech zúčastniti církevních obřadů a oslav podle svého náboženského vyznání.
(4)  Dovolí-li to hospodářské zájmy státu, může vláda i před ukončením doby, uvedené v odstavci 3, větě první, nařízením stanoviti, že pro některé svátky (památné dny) - po případě i pro jednotlivé oblasti státu - platí ustanovení o nedělích.
(5)  Pro podniky, jichž nerušený provoz je ve veřejném zájmu nutný, může věcně příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvy vnitra a sociální péče správními opatřeními stanoviti výjimky z ustanovení odstavce 1; bližší úpravu může vyhraditi příslušným nižším úřadům (orgánům).
ČÁST II.
§ 4.
(1)  Připadne-li některý ze dnů, uvedených v §§ 1 a 2, na jiný den než na neděli, přísluší zaměstnancům, kteří proto v tento den nepracují a nemají za tento den nárok na mzdu nebo plat, náhrada za ušlý výdělek.
(2)  Nejsou-li mzda nebo plat zaměstnanců pevně určeny podle hodin, dnů nebo delších časových období, bere se za základ pro výpočet náhrady podle odstavce 1 průměrný výdělek za poslední mzdové období.
(3)  Zaměstnancům, kteří bez dostatečné omluvy zameškali pracovní směnu (nebo její část) bezprostředně předcházející nebo následující po dni, za nějž přísluší nárok podle odstavce 1, se neposkytne náhrada za ušlý výdělek podle tohoto ustanovení.
§ 5.
(1)  Domáckým dělníkům a jim na roveň postaveným domáckým