Input:

R 24/1966 (tr.); I. Ukládání trestu.; II. Ukládání trestu.; III. Mimořádně snížení trestu odnětí svobody. Výjimečné okolnosti případu Garance

č. 24/1966 Sb. rozh. tr.
I. Podle § 37 tr. zák. je možno za podmínek § 36 odst. 1 tr. zák. upustit od uložení dalšího trestu, nikoliv však uložit další trest pod dolní hranici trestní sazby.
II. Byl-li jedním rozsudkem uložen jednak trest souhrnný (§ 35 odst. 2 tr. zák.), jednak trest úhrnný (§ 35 odst. 1 tr. zák.), je každý z těchto trestů trestem samostatným, takže ohledně každého z nich platí v odvolacím řízení zákaz reformace in peius (§ 259 odst. 4 tr. ř.).
III. Výjimečné okolnosti případu ve smyslu § 40 odst. 1 tr. zák., nelze spatřovat jen v tom, že trest uložený v mezích zákonné trestní sazby by byl pro obviněného příliš přísný.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 22. 3. 1966 - 4 Tz 14/66.)
Rozsudkem okresního soudu v Liberci ze dne 30. června 1965 sp. zn. 4 T 316/65 byl obviněný uznán vinným pateronásobným trestným činem znásilnění podle § 241 odst. 1 tr. zák., trojnásobným trestným činem pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 tr. zák. a trestným činem příživnictví podle § 203 odst. 2 tr. zák. (ve znění před novelou z roku 1965).
Trestné činy obviněný spáchal v době od léta 1962 do ledna 1965. Za trestné činy spáchané od léta 1962 do 12. 10. 1964 byl mu podle § 241 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. za současného zrušení výroku o trestu rozsudku okresního soudu v Liberci ze dne 12. 10. 1964 sp. zn. 2 T 364/64 a za použití § 40 odst. 1 tr. zák. uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání čtyř roků. Za trestné činy spáchané po 12. 10. 1964 do ledna 1965 uložil mu okresní soud podle § 241 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 a § 40 odst. 1 tr. zák. úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody na dva roky.
K odvolání obviněného krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem z 21. září 1965 sp. zn. 1 To 222/65 rozsudek okresního soudu podle § 258 odst. 1 písm. d) tr. ř. ve výroku o trestu ohledně tohoto obviněného zrušil a odsoudil jej podle § 241 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. za současného zrušení výroku o trestu ve věci 2 T 364/64 okresního soudu v Liberci k souhrnnému trestu odnětí svobody na pět roků a podle § 241 odst. 2 tr. zák. za použití § 35 odst. 1 tr. zák. a § 37 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na jeden rok nepodmíněně. Podle § 39a odst. 2 písm. a) tr. zák. zařadil obviněného ve výkonu trestu do první nápravně výchovné skupiny.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek krajského soudu a ve výrocích o trestu i rozsudek okresního soudu a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Proti rozsudku krajského soudu i rozsudku okresního soudu podal generální prokurátor v neprospěch obviněného stížnost pro porušení zákona, v níž vytýká krajskému soudu, že při výměře trestu použil ustanovení § 37 tr. zák. a na základě toho snížil obviněnému úhrnný trest na jeden rok odnětí svobody, přičemž dolní hranice podle § 241 odst. 2 tr. zák. činí pět let odnětí svobody. Z ustanovení § 37 tr. zák. nelze však dovodit, že by podle tohoto ustanovení bylo možno též snížit trest pod dolní hranici zákonné