č. 238/1950 Sb. rozh. tr., Garance
č. 238/1950 Sb. rozh. tr.
Činnost pachatele, který za účelem uskutečnění svého záměru opustit neoprávněně území republiky, odešle napřed do zahraničí své svršky, spadá již pod pojem pokusu zločinu podle § 40 zák. č. 231/48 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky, byť i pachatel sám ještě neopustil místo svého bydliště.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 5. května 1950, To VIII 268/50.)
Okresní soud trestní v Praze zjistil, že se dva obžalovaní domluvili, že opustí illegálně republiku, a že ještě před stanovením podrobností útěku (zejména přesného dne a místa přechodu hranic) použili příležitosti a odeslali za pomoci šoféra cizího zastupitelského úřadu do západního zahraničí na určenou adresu kufr s různými svými svršky. Kufr byl při celní prohlídce zabaven. Okresní soud zprostil oba obžalované obžaloby pro pokus zločinu neoprávněného opuštění území republiky podle § 8 tr. zák. 1852 a § 40 zák. č. 231/1948 Sb., protože uvedené jednání obžalovaných nepokládal ještě za pokus ve smyslu § 8 tr. zák. 1852, když nebylo prokázáno, že by obžalovaní již byli vůbec plánovali určitý konkrétní útěk do ciziny.
Krajský soud vyhověl odvolání veřejného žalobce a uznal obžalované vinnými pokusem uvedeného zločinu.
Z důvodů:
Mylným je právní názor okresního soudu, že zjištěné jednání obžalovaných není ještě pokusem zažalovaného zločinu, protože obžalovaní prý ještě nepodnikli nic k uskutečnění vlastního přechodu hranic, pro nějž si ještě nestanovili ani den, ani místo.
Je nepochybné, že obžalovaní provedli odeslání svršků pouze se zřetelem na svůj zamýšlený útěk do zahraničí, že si tyto svršky poslali napřed pro sebe a že tedy účel, jemuž tato zjištěná činnost sloužila, byl naprosto určitý a konkrétní. Okolnost, že si obžalovaní za uvedeným účelem byť i…
